Podle výsledků průzkumu agentury Polis ze začátku října by se do parlamentu dostalo Progresivní Slovensko i SMK. Hlas-SD Petera Pellegriniho, který ještě neměl ani ustavující schůzi, se prodral do čela voličských preferencí. OĽaNO současného premiéra Igora Matoviče klesá.

Průzkum pro TV JOJ potvrzuje stoupající tendenci Hlasu. Nováček na slovenské politické scéně by získal 20,8 procenta hlasů. Pokračuje i vzestup SaS, liberálové by získali 12 procent. Je to o šest procent více než v únorových parlamentních volbách.

V současnosti se lídr vládní koalice OĽaNO podle voličské přízně propadl na druhé místo. Zatímco v únoru dostala Matovičova strana přes 25 procent hlasů, podle nejnovějšího průzkumu by měla přibližně o sedm procent méně a momentálně se drží na 18,7 procentech.

Parlamentní bránu by mohla překročit i SMK, která v únoru pohořela.

„Preference SMK se dlouhodobě drží nad pět procent, maďarští voliči jsou tedy evidentně věrní této straně, protože druhá maďarská strana Most-Híd získala pouze kolem jednoho procenta,“ poznamenal politický analytik Ján Baránek z agentury Polis.

Směr na politické scéně zůstane

Baránek vyslovil předpoklad, že v případě Hlasu už můžeme hovořit o stoupajícím trendu. Podle něj to však neznamená, že by Pellegriniho strana rostla vysloveně na úkor Směru, který v průzkumu získal jen 7,2 procenta.

„Voliči Směru sice přecházejí k Pellegrinimu, ale strana Hlas roste i na úkor nerozhodnutých voličů,“ upozorňuje odborník.

Analytik si nemyslí, že by Hlas nakonec Směr zcela pohltil.

„Směr se stále drží kolem osmi procent, což je jejich pevná voličská základna,“ dodal.

Zde zmiňme, že krátce po parlamentních volbách se Peter Pellegrini spolu s dalším poslanci, tedy tzv. Pelleho jedenáctkou, odtrhl od Směru a vydal se vlastní politickou cestou. Ministerstvo vnitra Hlas zaregistrovalo v září.

Vzestup liberalů?

Zatímco Matovič klesá, oblíbenost jeho koaličního partnera Richarda Sulíka a SaS stoupá. Podle Baránka není zcela jisté, zda přecházejí voliči od OĽaNO k liberálům.

„Opět musíme mít na paměti nerozhodnuté voliče. V tomto průzkumu jich bylo téměř 30 procent. Nikdy to není tak, že by se velká část voličů jednoduše sebrala a přešla k jiné straně. Předpokládám, že výrazná čast těch, co opustili OĽaNO, jsou právě v této kategorii,“ vysvětluje politický analytik.

V tété souvilosti se v publikaci připomíná, že průzkum již částečně mohl zachytit konflikt Matoviče a Sulíka, neboť probíhal od 7. do 12. října.

Kdo se s kým sjednotí?

Jak by mohly podle průzkumu vypadat případné koalice?

Uvádí se, že strany Hlas a Směr by společně získaly 49 mandátů, se Jsme rodina (8,2 procenta) by to bylo 63, což však na nadpoloviční většinu nestačí. Tu by strany dosáhly až v případné koalici s ĽS NS (9,2 procenta), celkově by se tak jednalo o 79 mandátů.

Baránek si však takovou koalici nedokáže představit.

„Momentálně si ani neumím dost dobře představit, že by Směr šel s Pellegrinim, protože jejich rétorika stále říká, že lidé okolo Pellegriniho, kteří odešli, jsou zrádci,“ podotýká.

Současná koalice by získala pouze 67 mandátů, strany by se musely tedy spojit například s Progresivním Slovenskem (5,2 procenta), se kterým by měly těsnou většinu, 76 mandátů. Stejně by to bylo i ve spolupráci s SMK.

Zároveň si Baránek dokáže představit i jiné koalice:

„Strany SaS, Hlas a Jsme rodina by společně měly 71 mandátů. S SMK nebo PS by to bylo 80. Nevidím důvod, proč by například strany Hlas a SaS nespolupracovaly. Příliš se v poslední době vůči sobě nevymedzovaly,“ podotkl.

Z průzkumu vyplývá, že strany Za lidi a KDH získaly shodně po 4,1 procentech. Společně by mohly získat přes osm procent a navíc mají mnohé společné rysy, zejména co se týče konzervativní rétoriky.

„Já si to představit umím. Otázkou je, zda si to umí představit i lídři obou stran,“ uzavřel Baránek.