Má se za to, že původně existovalo nejméně šest druhů pravěkých lidí z rodu Homo: člověk zručný, člověk dělný, člověk vzpřímený, člověk heidelberský, neandrtálec a člověk rozumný, dodnes přežil ale pouze jeden druh.

Aby zjistili, s čím je spojeno zmizení všech jiných druhů, italští antropologové pod vedením Pascuale Raiy z Neapolské univerzity Federika II. vytvořili komplexní model spojující klimatické údaje a archeologické nálezy.

„Naše výsledky ukazují, že nehledě na technologické inovace včetně použití ohně, výrobu dost dokonalých kamenných nástrojů a vhodného oblečení, formování složitých sociálních sítí a značnou kulturní a genetickou výměnu s člověkem rozumným nemohly pravěké druhy Homo přežít prudké klimatické změny“, uvádějí se ve zprávě pro tisk slova Pascuale Raiy. „Snažili se všemožně přežít, dostali se až do těch nejteplejších přístupných míst, protože klima se stávalo stále chladnějším, to jim ale k přežití nestačilo.“

Vědci použili emulační model paleoklimatu s vysokým rozlišením za posledních pět milionů let a spojili ho s rozsáhlou databází fosilií zahrnující přes 2 750 archeologických nálezů, aby vymodelovali evoluci klimatických sfér druhů Homo.

Ukázalo se, že všechny druhy kromě Homo sapiens ztratily značnou část své ekologické sféry před vymřením, tato událost se časově shodla s prudkými nepříznivými změnami globálního klimatu. Podle názoru autorů v případě neandertálců se situace zhoršila také kvůli konkurenci s Homo sapiens.

„Překvapila nás jednoznačnost vlivu klimatických změn,“ říká vědec. „Je zcela jasné, že pro zmizelé druhy byly klimatické podmínky příliš drsné před jejich vymřením v tomto konkrétním okamžiku.“

Autoři podotýkají, že při vší neurčitosti paleoklimatických rekonstrukcí a identifikace fosilních ostatků se na úrovni druhů dají závěry pokládat za „správné za jakýchkoli předpokladů“.

„Je znepokojivé – zjistit, že někteří naši předkové, kteří neměli takové intelektuální schopnosti, se nedokázali přizpůsobit změnám klimatu. A to hlavní je, že jsme to zjistili právě v době, kdy si náš vlastní druh řeže větev, na níž sedí, tím, že vyvolává globální klimatické změny. Já osobně to beru jako výstrahu,“ podotýká Raia.

Autoři se domnívají, že když přírodní změny udělaly mnohé druhy pravěkých lidí tak zranitelnými, nemůžeme si být vůbec jisti svou budoucností.