V roce 2015 vyfotila vesmírná sonda New Horizons, která letěla 13 tisíc kilometrů od Pluta, bílé skvrny na svazích jeho nejvyšších vrcholků hor. Nejprve vědci předpokládali, že se jedná o led. Nedávné studie ovšem ukazují, že se tam nachází sníh.

Jak však vědci zjistili, sníh na Plutu je jiný než ten na Zemi. Nevznikl v důsledku ochlazování proudů vzduchu, které stoupají až do vyšších vrstev atmosféry, ale v důsledku velké akumulace metanu ve výšce několika kilometrů od povrchu planety.

K takovému závěru dospěli vědci poté, co se věnovali zkoumání krajiny jedné z oblastí Pluta, která se nachází na rovníku planety a vyznačuje velkým počtem kráterů a hor. To, že svahy hor jsou pokryté exotickým metanovým sněhem, odborníci zjistili tím, že zanalyzovali, jak se metan chová v atmosféře trpasličí planety.

Dále bylo zjištěno, že v oblasti rovníku ve výšce dvou až tří kilometrů od povrchu Pluta se v důsledku zvláštních pohybů větru v této části planety vytváří z metanové páry sněhová pokrývka. Zde dochází k procesu, který je opačný než na Zemi: v důsledku kontaktu chladného povrchu hor s teplými plyny z vysokých vrstev atmosféry (tyto vrstvy jsou zahřívány slunečními paprsky silněji než povrch planety). Zmiňme, že vědci již dříve předpokládali, že takový proces může existovat.

Planety pro lepší život

Dříve jsme psali, že američtí a němečtí astrobiologové dospěli k závěru, že ve vesmíru jsou planety, které jsou pro život mnohem lepší než Země.

Vědci shromáždili data o teplotě, vlhkosti a dalších faktorech životního prostředí 4,5 tisíce známých exoplanet a vyčlenili z nich 24, jež jsou o něco starší, větší, teplejší a možná také vlhčí než Země. Obíhají pomalu se měnící hvězdy s větší životností než naše Slunce. Podle názoru autorů by měl život na těchto planetách, které označili za potenciálně „super obyvatelné“, větší možnosti pro vývoj na vyšší formy než na Zemi.

Všech 24 planet se nachází ve vzdálenosti přes sto světelných let od nás a v budoucnu se dají prozkoumat pomocí vesmírných teleskopů NASA James Webb a LUVIOR a také PLATO Evropské kosmické agentury.

Z Keplerova archivu hvězd vybrali autoři výzkumu systémy planet a hvězd s planetami zemského typu, které se nacházejí v obyvatelné zóně tekuté vody. Vědce zajímaly především hvězdy G-typu, stejné spektrální třídy jako Slunce, a také dlouhověké trpasličí hvězdy K-třídy.

Vědci mají za to, že se pro život více hodí planety, jež jsou o 10-50 % větší než Země. Déle zachovají vnitřní teplo díky radioaktivnímu rozpadu a také delší čas udrží atmosféru díky silnější gravitaci.

Podle názorů vědců má život větší šance na rozvoj v podmínkách zvýšené vlhkosti a trochu vyšší, přibližně o 5 stupňů Celsia, teplotě než na Zemi. Jako důkaz uvedli fakt, že se pásma tropických lesů vyznačují značně větší biologickou rozmanitostí než chladnější nebo sušší oblasti.