„Na jihu probíhají těžké boje,“ napsal na svém Facebooku tiskový mluvčí arménského ministerstva obrany Arcrun Ovannisjan.

Boje na linii dotyku v Karabachu začaly 27 září. Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obviňují ze zahájení bojových činností. Na pozvání ruského prezidenta Vladimira Putina dorazili do Moskvy 9. září ministři zahraničních věcí obou zemí. Jednání za účasti ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova probíhalo více než 10 hodin.

Mírotvorci

Tiskový mluvčí prezidenta Ruska Dmitrij Peskov mezitím uvedl, že umístění ruských mírotvůrců v Karabachu je možné pouze v případě souhlasu ze strany Arménie i Ázerbájdžánu.

„Hlavní otázkou zde je, zdali jsou na to připraveny soupeřící strany, konkrétně Ázerbájdžán a Arménie. Jakékoli umístění jakýchkoli mírotvorců, pozorovatelů – kohokoli – je možné jen případě souhlasu obou stran,“ řekl mluvčí prezidenta Vladimira Putina novinářům, když odpovídal na otázky o tom, je-li Rusko připraveno odeslat svůj kontingent mírotvorců do Náhorního Karabachu.

„Zatím jsme na to neslyšeli žádnou odpověď,“ dodal.

OSKB

Generální tajemník Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB) Stanislav Zas prohlásil, že v organizaci se aktivně jedná o otázkách mírotvorců v Náhorním Karabachu.

„Probíhá aktivní jednání o mírotvorcích v tomto regionu (Náhorní Karabach – red.),“ uvedl Zas pro Sputnik Bělorusko.

Setkání vojáků

Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov ve středu vyzval, aby se vojáci obou válčících stran v Náhorním Karabachu setkali. Kromě toho uvedl, že politické řešení situace považuje za možné.

„Samozřejmě je politické urovnání možné. Návrhy, které spolupředsedové propracovávali, a stále to dělají, zůstávají na jednacím stole. Jejich obsah je již znám. Jedná se o postupné osvobozování oblasti kolem Náhorního Karabachu při dodržení záruk bezpečnosti a zajištění spolehlivého spojení mezi Arménií a Náhorním Karabachem, než bude konečný status Náhorního Karabachu určen, “ prohlásil Sergej Lavrov.

Ruský ministr zahraničí navíc také uvedl, že Rusko nesouhlasí s pozicí Turecka vůči Náhornímu Karabachu.

„Nesouhlasíme s postojem Turecka, který ve skutečnosti několikrát vyjádřil prezident (Ázerbájdžánu) Alijev, není to žádné tajemství,“ prohlásil s tím, že Moskva nesdílí názor, podle něhož je možné vojenské řešení situace.