„Někdo považuje 90. léta za Palermo, já jim říkám – ‚zlaté devadesátky'...Připouštím ale, že dnešní [kapitalistické] korporáty se neliší od někdejších socialistických podniků […] Současný trend se zvrátit celý nedá, ale stačilo by alespoň, aby nynějším premiérem nebyl bývalý estébák a bývalý člen KSČ: prezidentem je bývalý komunista, premiérem je bývalý komunista, který spolupracoval se Státní bezpečností... Kdyby mi tohle řekl někdo před rokem 1992, asi bych si myslel, že se zbláznil.“

(Igor Němec)

Celý rozhovor ve videu. Textový přepis je mírně zkrácen.

Jak vidíte vývoj v Občanské demokratické straně – „včera a dnes“?

Igor Němec: Je to úplně jiná strana než ta původní. Byl jsem zakládajícím členem ve Federálním shromáždění. „Ó-dé-eska“ vznikla z Klubu demokratické pravice, součástí byla kdysi i ODA. Po štěpení vznikla ODS. Šlo většinou o mladé lidi, kteří se shlukli kolem Václava Klause; Klaus tenkrát pořádal semináře na Ministerstvu financí, týkaly se privatizace, tenkrát nás to velice nadchlo. Založili jsme politickou stranu, která prosazovala rychlou privatizaci, kupónovou privatizaci. Šlo tedy o pravicovou stranu. Vzpomínám, jak byly přijaty poděbradské artikuly – program pravicové politiky. Co bylo tenkrát programově nastíněno, dnešní vedení ODS opouští…

Dneska vidíme propad stran levicových. Jak se to jeví skrze pravicové prizma?  

Pokud jde o „levici“: nemyslím, že by šlo přímo o propad levice, kráčí spíše o propad tradičních levicových stran. Ani Ano, ani Piráty bych neřadil do pravicového spektra – naopak je považuji za jakousi novodobou levici. Možná by se někteří jejich členové dali označovat jako neomarxisté. Trochu mě děsí, že se ODS dostala do politického středu a raduje se zisku, který je jen odvarem toho zisku, který ODS zaznamenala v 90. letech.

V dnešních časech se do řad ODS dostávají i takoví zjevové jako Pavel Novotný, starosta Řeporyjí. Ten v mediálním prostoru přeje smrt cizím státním příslušníkům, špatně se vyjadřuje i k našim českým politikům. Proč jej ODS ve svém středu strpí?

Kdybych trochu zabrousil do historie, ODS málo vylučovala ze svých řad. Kdysi všichni měli reminiscence z komunistické doby. Ono vylučování bylo všem proti srsti. Prakticky si nepamatuji, kdy ODS někoho vyloučila. Ale i takové případy se staly. Proto se domnívám, že pan Novotný by měl být prvním mezi vyloučenými.

Natáčíme teď s vámi živý vstup. Diváci se vás ptají, jak byste viděl kupónovou privatizaci? Po těch letech… Zkrátka jak posoudit již odstáté transformační období? Jak se vám jeví současná podoba kapitalismu?

My jsme tenkrát měli představu klasického kapitalismu: „nejlepší vyhrává“. Hlavně jsme si cenili faktu, že nyní lze vyhrávat i prohrávat, že každý může zkoušet a testovat sama sebe, resp. jaké má reálné schopnosti. Kupónová privatizace spadá do 90. let. K privatizaci [doteď] řada lidí mlčí. Já ale celkově 90. léta považuji za „zlatá devadesátá“, byť stejné období někdo označuje za „Palermo“. Byla to škola pro všechny, kdo to mohl pozorovat. Je zajímavé vidět chování lidí, když dostanou skutečnou svobodu, mají-li možnost o sobě svobodně rozhodovat.

Jste pro rovné šance v rámci volného trhu?

To jsem původně byl. Situace se změnila. Nepředpokládal jsem, že díky globalizaci vzniknou korporáty, které se vlastně rovnají státním socialistickým podnikům, včetně nástěnek pracovníků, kteří nejlépe pracují, vykazují „zlepšováky“ či různé přesčasy apod.

Současným premiérem je zároveň podnikatel. Netají se tím, že by rád vedl stát jako firmu. Babiš je úspěšný podnikatel, který si poradil s kapitalismem. Do toho nám tu zní leitmotiv zvrhlých korporátů… Co s tím? Jak to názorově uchopit?

Podle mě – politici čím dál méně rozhodují, jsou ve vleku korporátů. Někdo kdysi řekl, že poslední politik, který o něčem rozhodoval, byla Margaret Thatcherová. Já bych s tím polemizoval. Transformační vláda 1992–1996 byla stejně „rozhodující“. Tuto vládu vedl Václav Klaus, který také rozhodoval. Dnes je to ale vážně o těch korporátech. Celý svět se nám změnil.

Za Margaret Thatcherové se ale znárodňovalo (nacionalizace), také v Británii byly živé demonstrace včetně pověstných potyček sportovních fanoušků… Nyní to vypadá, že otěže chce převzít bezezbytku soukromý prostor, který se tlačí i do takových rezortů, jako je armáda. Je to správně? Střídá kapitalismus feudalismus? Nerodí se nám tu už „nová šlechta“?

Je to tak. Nevím, zda tento trend je dobrý, či špatný, ani zda se dá zvrátit jednotlivcem či skupinou. To, že se to bude vyvíjet takovýmto nějakým směrem – to mě po revoluci tedy nenapadlo.

Jste matematik. Dnešní politici vyšli dílem z Prognostického ústavu, soudí se, že tento kruh lidí měl klíčové informace. Víte-li, jaké modely společnosti vycházely na konci let 80. z „Prognosťáku“?

U toho jsem nebyl. Ale řada mých kolegů ve vládě odtamtud vyšla – ať už to byl Karel Dyba nebo Vladimír Dlouhý. Prognostický ústav shromažďoval zajímavé a schopné lidi. Všichni tito v oblasti ekonomiky dělali to, co je bavilo.

Pokud ani Prognosťák něco „nepředpověděl“ – má dnešní doba nějakého nadčasového „vítěze“?  

Osobně jsem překvapen nynějším vývojem. Z ODS jsem jinak vystoupil, jelikož jsem se stal předsedou úřadu, kde byla zákonná podmínka, abych nebyl členem politické strany. Jsem překvapen obecným trendem, který se zvrátit nedá. Bohatě by mi ale stačilo, aby premiérem nebyl bývalý estébák a člen KSČ.

Každopádně národ si zase Babiše zvolil…

Věci nejsou černobílé. Každý člověk je mnohospektrálním obrazem, který kumuluje mnohá pro a proti… Já si myslím, že někomu může vadit, když pomineme ostatní, že jsme se tak trochu vrátili před rok 1989: prezidentem je bývalý komunista, premiérem je bývalý komunista, který spolupracoval se Státní bezpečností. Kdyby mi tohle řekl někdo před rokem 1992, asi bych si myslel, že se zbláznil. Překvapením je to, že to lidem nevadí. Jde-li o anti-babišovskou vlnu: někteří z mé generace nejsou schopni akceptovat jistou minulost některých našich představitelů.

Když jsem se bavil s paní Viktorií Hradskou, řekla, že jejímu synovi je cca 50 let, že vyrůstal v letech 80. Na dřívější dobu nemá zvláštní vzpomínky. Do toho tu mizí generace pamětníků války a samotnému Václavu Klausovi už je taky docela dost roků... Do hry vstupuje pokolení mileniálů s úplně jinými názory na všechno. Toto pak protíná covid. Umíte si představit návrat do doby před koronou?

Svět takový, jaký byl, neuvidíme. Má dcera má taneční školu. Vlna koronaviru ji tak zasáhla, že už nelze navázat. Touto drobnůstkou dokresluji fakt, kolik ovlivněných lidských osudů tu teď máme. Jde o všechny ty, kteří budou muset změnit svoji činnost. Ať už jde o divadla či cokoli dalšího. Vládní programy se snaží udržet status quo…

Pojďme trochu k vaší osobě. Vaším předkem byl legionář?

Igor Němec: Děda byl sokol, který šel učit tělocvik do Jekatěrinburgu, do Ruska. Tam založili legii. Můj děda prožil celou válku v Rusku. Na dobu před rokem 1914 vzpomínal jako na nejkrásnější období svého života. V Rusku se seznámil se svou budoucí manželkou; šlo o dceru českého sládka, který tam měl pivovar. S manželkou se po válce stěhovali do Prahy. Děda na Rusko vzpomínal rád. Byl na protibolševické straně.

Stručně – co si myslíte o bolševismu?

Považuji to za katastrofu. Nemělo se to stát, podobně jako francouzská revoluce. Od té doby vidíme úpadek.

Marxismus tvrdí, že kapitalismus je to nejlepší, co v civilizaci vzniklo…

Tato definice se rozplývá. Původní kapitalismus neexistuje. Ten dnešní se „rozpíjí“. Totéž lze říci o demokracii. Asi jsme zapomněli i na to, že demokracie je princip založený na kolektivní slušnosti. Každopádně v té původní podobě ani jedno neplatí.

Jak hodnotíte pana Fialu a vůbec současné vedení ODS?

Dlouhodobě jsem zastával to, že Fiala je výborný ve vedení ODS. Byl jsem přesvědčen, že po skandálech s Janouškem, Rittigem, Dalíkem, s paní Nagyovou se ODS musí aspoň dvěma volebními obdobími „promlčet“. Fiala převedl stranu z období marasmu do stavu normální politické strany. Teď si ale situace žádá jiného šéfa. Mě trochu zklamal výrokem, že z Východu nic dobrého nepřišlo…

Jak vzpomínáte na své primátorství? Proč vás tenkrát nenapadalo přejmenovávat náměstí, viz současná garnitura na Magistrátu a nám. Borise Němcova?

Doba byla tvůrčí. 3 roky jsem byl radním přes kulturu. Transformoval jsem řadu pražských divadel do neziskových společností. Opravovali jsme divadla, stavěli jsme Blanku. Řešily se složité problémy, které se diskutovaly s městskými částmi i veřejností. Dneska? Řeší se cyklostezky a lavičky v parku… a přejmenovávají se náměstí. Nevědí asi, co jiného předvést.

Jak vzpomínáte na potopu z roku 2002 (připojujeme i rozhovor, který následoval po video interview). Vybavuje se mi, jak v Karlíně šroubovali cenu chleba. Nevypadalo to zrovna solidárně…

Pro Prahu to v novodobých dějinách byla největší katastrofa. 18 stanic metra bylo zatopených. Metro bylo projektováno na 100letou vodu. Voda byla zatím 1000letá. Stanice byly zatopeny o 2 m výše, než s čím počítal projekt (v případě katastrofy, pozn. aut.). V Troji bylo metro rozestavěno, tam voda tekla přímo. Nedalo se tomu zabránit. Expertízy došly k závěru, že ke stavebním chybám místy sice došlo, ale že při takové katastrofě by byl výsledek stejný… Na druhou stranu byla povodeň šancí pro Prahu. V té době bylo metro 30 let staré. Díky záplavě se uplatnily nové technologie. V době bez povodně by se neodklepla rozsáhlá rekonstrukce. Metro mohlo být v takovém stavu, v jakém je třeba podzemka v Belgii.

Viděl jsem, že v zatopeném Karlíně byl velký smrad a lidé prodávali předraženou vodu. Ale to byly drobné excesy. Praha tam zavezla zadarmo chleba a vodu. V rámci výjimečného stavu jsme začali odtahovat auta, abychom je zachránili. Než došlo na evakuaci lidí, evakuovaly se automobily. Někteří jedinci z různých částí prahy vozili své vozy do Karlína, aby měli pojistnou událost. Jeden Pražan na primátora podal trestní oznámení, že mu z Karlína auto odtáhli, to tudíž nebylo zatopeno, takže pán nemohl čerpat pojistné plnění.

Projížděl jsem na lodi Karlínem, zatopeným, – mrtvým městem. Díky povodním po rekonstrukci vzniklo III. centrum. Jedno známe, dle mě je II. centrum na Smíchově a třetí je teď v Karlíně. Jinak o povodni mohu vykládat celonoční filmy. Povodeň je to, co můj život zasáhlo... Dvě noci za sebou jsem nespal, každou minutu se rozhodovaly závažné věci, o kterých mohl v rámci výjimečného stavu rozhodnout jen primátor. Například na Vltavě byly lodě. Dostaly příkaz odplout před povodní... Jen Kristian Marco nebyla schopna odplout. Otázka – co s ní? Kdyby se utrhla, mohla by poničit Karlův most. Polovina krizového štábu říkala – odpálit. Druhá polovina byla názoru, že by se měla přikotvit k tankům armády, prý – ‚Pane primátore, rozhodněte.´ Uváděl se švédský příklad, kde i po odpálení lodi stejně její trosky zničily most... Rozhodl jsem připoutat loď k tankům. První tank, který přijel, byl soukromý…Ani si nepamatuji, zda tanky Armády ČR vůbec dorazily.... Dobré je to, že v Praze při povodni nikdo neumřel. Po mně pak přišla bémovská generace. Zatímco jsem já řešil povodeň, ostatní řešili kampaň. V TV se o povodni mluvilo každou hodinu, ani do jednoho pořadu mě jako primátora nepozvali, přitom se ve všech o mně bavili…

Jinak záplava dopadla v Praze dobře, neboť v Praze kvůli pohromě tehdy nikdo neumřel.

Muammar Kaddáfí, což Sputniku dříve řekl bývalý chargé d´affaires v Libyi Miroslav Belica, spolufinancoval pražské metro. Jako člen NATO jsme se pak dívali na to, jak byla bombardována Libye. Václav Klaus kdysi říkal, že je dobře, že do NATO vstupujeme bez referenda… Čili, máme se jako ČR vojensky exponovat v Mali, na Balkáně, v Afghánistánu? Resp. když nám tak vadí rok 1968 a tehdejší intervence do ČSSR?

Na to bych potřeboval více informací. Můj názor je obecný. Členem NATO je Turecko. Když si dnes promítnete všecky konflikty, situace je nepřehledná. Tohle je výsledek postmoderního světa, kde nic neplatí. NATO je pro mě nepřehledné.

V CEVRO Institutu jsem na přednášce slyšel, na akci byl i Alexandr Vondra, že Británie opustila EU, jelikož se urazila, že EU nepřevzala britský model řízení. Zazněl i názor, že by se ambasády zemí EU měly soustředit do Bruselu. Že prý to nemáme hrát na německou notu… Co byste řekl k osobě Alexandra Vondry (člen ODS)? 

Původně býval na Hradě u prezidenta Havla, který paradoxně ODS „nesnášel“. Tohle moc nechci komentovat. Radši vám řeknu svůj názor na pravici a levici. Pravice se snaží svět pochopit, levice změnit. Jsem na straně, co se snaží chápat. Václav Havel jinak neměl rád pravici. Bylo to člověk Občanského fóra (OF). ODS se tehdy odtrhla.

Václav Klaus byl u rozchodu Čechů a Slováků…

Byl jsem ve vládě, která toto udělala. Nedalo se nic jiného dělat. Slováci to tehdy chtěli více než my… Referendum by dopadlo tak, že Slováci by se vyslovili pro odtržení…

Pane Němci, díky za rozhovor.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.