Dobrodružství běloruské Jany z Arku v Evropě okomentoval bývalý politik a nyní advokát Jiří Vyvadil.

Vyvadil: Za normálních okolností bych nikdy nesledoval, co se děje na akci Forum 2000, tím méně pak, co říkají či neříkají tito dva diskutující, a to z prostého důvodu. Domnívám se, že z hlediska perspektivy dalšího vývoje je to bezpředmětné. Ale dobře. Atmosféra rozhovoru byla příjemná a Světlana Tichanovská, která je v podstatě exilovou hlavou barevné revoluce na odstranění legálního prezidenta jinak opakovaně zdůrazňovala, že jediným cílem opozice je minimalistický plán na zopakování voleb pod mezinárodní kontrolou. Několikrát zdůraznila, že opozici rozhodně nejde o konflikt s Ruskem a k dotazům moderátora potvrzovala, že spolupráce s Ruskem nebude přerušena. Nechce, aby události v Bělorusku byly základem střetu Ruska a Evropské unie. Má jít o vnitřní uspořádání Běloruska. 

Pro mne zajímavá myšlenka byla, že když označovala hlavní rozbušku hnutí proti Lukašenkovi, tak podle ní to byla situace, kdy Lukašenko zcela bagatelizoval nebezpečí koronaviru. To vyvolalo v zemi velké emoce. To otevřeně dovedu i pochopit a vidíme, že podobná situace nastala i v USA, kdy Trump bez ohledu na mrtvé epidemii zlehčoval i zlehčuje. K jejím názorům velice přizvukoval ministr Petříček a tvrdil, že EU se snaží nevměšovat do událostí v Bělorusku a že chápe, že Bělorusko si musí samo vybrat. No, bylo by to hezké, ale realita je jiná.

Co jiného jsou sankce proti běloruským představitelům, kam nyní bude zařazen i Lukašenko, než nátlak na ustoupení tlaku Evropské unie. Ten rozhovor, opakuji, působil konejšivě a jaksi vůbec ve mně, nezaznělo, že Tichanovská veřejně právě v úterý dala Lukašenkovi ultimátum, že musí odstoupit anebo 25. října vypukne generální stávka. Jinými slovy se to snaží směřovat k násilnému ukrajinskému řešení.

Ministr zahraničí otevřeně podporuje vůdce běloruské opozice. Znamená to, že ochrana lidských práv stanovená Václavem Havlem je i dnes zahraničněpolitickou prioritou České republiky? Myslíte si, že se jedná o racionální přístup k mezinárodním záležitostem?

Tzv. ochrana lidských práv je v podstatě konceptem a záminkou pro vměšování Západu do událostí států, které se nevyvíjí v souladu s vůlí Západu. Je jednorozměrná, a proto falešná. Proto Petříček bude ostře kritizovat Lukašenka za zásahy policistů proti demonstrantům v Minsku, ale zcela ignoruje možná ještě brutálnější zásahy francouzské policie proti Žlutým vestám, které trvaly po dva roky. Stejně tak se mlčí u potlačování práva na sebeurčení v Katalánsku, ale ostře se napadá zcela nezpochybnitelný svobodný projev vůle obyvatel Krymu při referendu o nezávislosti na Ukrajině. Zcela se ignorují brutální postupy vůči Juliánovi Assangemu, ale absolutní nesmysl o otravě Navalného administrativou Putina je oceňován sankcemi, ke kterým se Petříček ochotně připojuje.

Na druhé straně premiér Babiš tuším nikdy nehovořil o havlovské ochraně lidských práv a prezident Zeman například jako řešení ohledně voleb v Bělorusku navrhl přepočítání hlasů, což je vlastně jednoznačně v rozporu s podporou Tichanovské a spol.

Jakou politickou budoucnost může mít podle vás Světlana Tichanovská?

Zřejmě jistým klíčovým bodem bude právě ona oznámená generální stávka. Dovedu si představit, že tak jako na Ukrajině majdanisté použili zbraně, může něco podobného nastat i v Bělorusku. Pokud Lukašenko ustojí generální a možná násilnou stávku, bude moc opozice už jen klesat. A nakonec třeba za rok, či dva nastane situace jako ve Venezuele, kdy se Juan Guidó také prohlásil prezidentem vedle stávajícího Madury, byl uznán západními státy a dnes neznamená nic. Takový osud očekávám i pro Tichanovskou.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.