Moskva si myslí, že v Náhorním Karabachu mají být ruští pozorovatelé, ale poslední slovo mají strany konfliktu, uvedl Lavrov v rozhovoru pro ruské rozhlasové stanice.

K tomu ministr dodal, že v Náhorním Karabachu mají být rozmístěny mírotvorci, kteří by kontrolovali režim pozastavení palby.

„Samozřejmě je politické urovnání možné. Návrhy, které spolupředsedové propracovávali, a stále to dělají, zůstávají na jednacím stole. Jejich obsah je již znám. Jedná se o postupné osvobozování oblasti kolem Náhorního Karabachu při dodržení záruk bezpečnosti a zajištění spolehlivého spojení mezi Arménií a Náhorním Karabachem, než bude konečný status Náhorního Karabachu určen, “ uvedl Lavrov.

Ruský ministr zahraničí navíc podotkl, že Moskva nesouhlasí s pozicí Turecka vůči Náhornímu Karabachu.

„Nesouhlasíme s postojem Turecka, který ve skutečnosti několikrát vyjádřil prezident (Ázerbájdžánu) Alijev, není to žádné tajemství,“ řekl s tím, že Rusko nesdílí názor na vojenském řešení konfliktu.

Jednání ministrů obrany

Dnes ve středu se svými kolegy z Arménie a Ázerbájdžánu telefonicky jednal ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který vyzval k plnění závazků dříve dosažených v Moskvě.

„Během jednání ministr obrany Ruské federace generál armády Sergej Šojgu vyzval své kolegy k tomu, aby ázerbajdžánská a arménská strana plnily v plném obsahu závazky podle dohod dosažených v Moskvě 10. října,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany.

Dnes ve středu tisková mluvčí arménského obranného rezortu Šušan Stěpanjanová informovala o zničení letadla Su-25 ázerbájdžánského letectva.

„Jednotky sil protivzdušné obrany Armády obrany Arcachu sestřelily jeden bitevník protivníka,“ sdělila mluvčí na Facebooku.

Arménské ministerstvo obrany také oznámilo, že ázerbájdžánští vojáci ve středu zaútočili na vojenskou techniku, která byla rozmístěna na arménském území.

„14. října ázerbájdžánské ozbrojené síly zaútočily na vojenskou techniku, která plnila ostražitou povinnost na území Arménie, na hranici s Karvacharem, jednoduše za předpokladu, že údajně byla tato technika připravena zasáhnout mírové obce Ázerbájdžánu,“ psala Stěpanjanová.

Poznamenala také, že arménští vojáci naopak pozice sil Ázerbájdžánu neostřelovali, ale „od této chvíle“ si vyhrazují právo zaútočit na jakýkoli vojenský objekt nebo ozbrojeně zareagovat na jakýkoli vojenský pohyb v Ázerbájdžánu.

Boje na kontaktní linii v Karabachu začaly 27. září. Arménie a Ázerbájdžán se navzájem obviňují z rozpoutávání bojových akcí, v Karabachu hlásí dělostřelecké ostřelování mírových osad neuznané republiky, včetně jejího hlavního města Stěpanakert. Arménie vyhlásila stanné právo a poprvé i všeobecnou mobilizaci s tím, že Ankara aktivně podporuje Baku. V Ázerbájdžánu byla vyhlášena částečná mobilizace.

Za účelem zastavení bojů a výměny zajatců a těl mrtvých lidí iniciovalo Rusko setkání ministrů zahraničních věcí Arménie a Ázerbájdžánu v Moskvě. Výsledkem 11hodinové diskuse bylo přijato rozhodnutí o vyhlášení humanitárního příměří od 10. října od 12:00. Příměří již vstoupilo v platnost, ale boje stále probíhají.