„Můžeme tedy doufat, že do konce listopadu nebo začátkem prosince budou každý měsíc dodávány do civilního oběhu miliony dávek vakcíny,“ řekl na konferenci nazvané Pandemie 2020: výzvy, rozhodnutí, následky.
Podle Gincburga lze předpokládat, že během 10–12 měsíců bude možné proočkovat dostatečný počet Rusů, aby se vytvořila chráněná vrstva populace.
Testování ruské vakcíny proti koronaviru na dětech by mělo začít v polovině příštího roku.
„V současné době jsme společně s ministerstvem zdravotnictví začali zpracovávat návrh dokumentace, abychom po úspěšném dokončení pokusu na dobrovolnících 60+ mohli v polovině příštího roku předložit balíček dokumentů, které by nám umožnily zahájit výzkum tohoto léku v dětské populaci,“ řekl Gincburg na konferenci nazvané Pandemie 2020: výzvy, rozhodnutí, následky.
Vědec také okomentoval první smrt pacienta, který opakovaně onemocněl covidem. Již dříve se na webu vydavatelství Oxfordské univerzity objevila zpráva, že v Nizozemsku zemřela žena ve věku 89 let poté, co se opětovně nakazila novým typem koronaviru.
„Neznám podrobnosti, ale je možné (zemřít - pozn. red.) jak v případě opakovaného, tak i při prvním (onemocnění - pozn.red.). Tím spíše v případě opakovaného onemocnění. Otázka je, jestli je možné, že se jednalo o skutečně opakující se onemocnění. Možná to i bylo,“ řekl Gincburg.
„Možná, že tato žena, která zemřela, je obětí takových monologických mechanismů. Možná existuje nějaký jiný důvod – dnes je těžké to jednoznačně říci, zvláště když neznáme přesnou diagnózu a doprovodné nemoci, které tato nešťastnice měla,“ uzavřel expert.
Podle Gincburga může koronavirus vyvolat výskyt protilátek proti interferonu – bílkovině, která se vylučuje v organismu za účelem boje s různými typy virů.
„Nyní, čím více se dozvídáme o mechanismu patogeneze tohoto patogenu, tím (více - pozn. red.) chápeme, že je v naší představě čím dál tím zákeřnější (...), například u 10-15 % lidí, kteří prošli těžkou formou nemoci, vznikají protilátky k interferonu, které blokují nejen sekundární imunitní odpověď, ale dokonce i vrozenou imunitní odpověď,“ vysvětlil Gincburg.
V srpnu zaregistrovalo ruské ministerstvo zdravotnictví první vakcínu na světě k prevenci covidu-19, vyvinutou Národním výzkumným centrem epidemiologie a mikrobiologie N. F. Gamaleji a vyráběnou společně s Ruským fondem přímých investic, která dostala název Sputnik V. Vakcína zahrnuje zavedení dvou složek léčiva v intervalu tří týdnů.
Poregistrační klinické studie vakcíny proti koronaviru začaly v Moskvě 7. září a první účastníci byli očkováni 9. září. Celkově se studie zúčastní 40 tisíc dobrovolníků, 10 tisíc z nich dostane placebo, což je nutné k otestování účinnosti vakcíny.