Vědci prozkoumali interakci 30 koření s virem a pomocí počítačového modelování zjistili, že se všechny do určité míry váží s proteinem S (pomáhá viru připojit se k receptoru hostitelské buňky) a hlavní proteázou (odpovědnou za množení viru), ale nejaktivněji se chová piperin. Tato látka je zodpovědná za ostrou chuť a aroma černého pepře.

Podle ruských novin Izvestija ruští vědci předpokládají, že popsaný mechanismus může fungovat nejen v počítačovém modelu, ale také v reálném životě. To bude vyžadovat skutečné experimentování. Odborníci navíc uvedli, že pepř je schopen zvyšovat imunitu a sám o sobě může sloužit jako prostředek proti nachlazení a antivirotikum.

„Vlastnosti pepře v mnoha ohledech nesouvisí s přímou interakcí sloučenin v něm obsažených s virovými částicemi a

bakteriemi, ale se stimulací ochranných vlastností organismu,“ vysvětlila Maria Vedunovová, ředitelka Ústavu biologie a biomedicíny na Lobačevské univerzitě.

Vědci připomněli, že při problémech se zažívacím ústrojím, vysokým tlakem a alergiemi jsou koření škodlivá, proto by lidé s takovými problémy měli raději užívat potravinové doplňky s černým pepřem.