Podle infografiky zveřejněné na webových stránkách ESA se start uskuteční 20. září 2022 v 17.10 moskevského času. Bude-li to nutné, může se konat v jiný den před ukončením takzvaného „startovacího okna“ (nejpříznivější doba letu z hlediska balistických podmínek), což je 1. října 2022.

Přistání spouštěcího přístroje na Mars je plánováno za devět měsíců - 10. června 2023 v 18:32 moskevského času.

V březnu Roskosmos a ESA oznámily odložení startu stanice z roku 2020 na rok 2022 kvůli dalším testům s upraveným vybavením a finální verzí softwaru. Šíření koronaviru navíc způsobilo další problémy pro další práci.

Start je plánován pomocí nosné rakety Proton-M s pohonným blokem Briz-M z kosmodromu Bajkonur. Raketa se skládá z evropského letového modulu a ruského výsadkového modulu, který bude obsahovat ruskou přistávací plošinu Kazačok a evropský rover Rosalind Franklin. Na Kazačku bude nainstalováno 11 ruských a dva evropské přístroje. Zařízení Rosalind Franklin bude zahrnovat sedm evropských a dva ruské přístroje. Mise, stejně jako její předchůdce ExoMars-2016, je zaměřena na hledání stop současného nebo předchozího života na rudé planetě.

V březnu 2016 byla na Mars vyslána stanice ExoMars-2016, která se skládá z evropského orbitálního modulu TGO se dvěma ruskými vědeckými přístroji a evropského přistávacího modulu Schiaparelli. V říjnu 2016 vstoupila TGO na oběžnou dráhu kolem Marsu a Schiaparelli havaroval při přistání.

Ruští vědci vymysleli nový způsob, jak najít život na Marsu

Ruští vědci vytvořili nový způsob, jak hledat život na Marsu a dalších nebeských tělesech sluneční soustavy, a to pomocí laserového skenování jejich povrchu z kosmické lodi nebo přistávací stanice, řekl Sputniku ředitel Vědecko-výzkumného ústavu jaderné fyziky D. V. Skobelcyna při Moskevské státní univerzitě Michail Panasjuk.

„Na základě metody navržené biology naší univerzity jsme vymysleli metodu měření a nástroj k určení možnosti přežití mikroorganismů ve vesmíru. Metoda je založena na fluorescenčním záření mikroskopických biologických objektů poté, co byly ozářeny

laserovým paprskem. Podle vlastností vznikajícího fluorescenčního záření můžeme usuzovat, zda existuje život na zkoumaném objektu nebo ne,“ řekl místopředseda mezinárodního Výboru pro kosmický výzkum Panasjuk.

Pomocí takového zařízení je možné zkoumat objekty na vzdálenost desítek a stovek kilometrů, tato metoda nám však umožní objevit stopy života pouze na povrchu, ale ne pod zemí, vysvětlil odborník.