Připomeňme, že se dnes objevila informace o tom, že o příštího roku se již nebudou oblíbené české bonbony Lentilky vyrábět v Česku, ale v německém Hamburku. Jedním z důvodů má být zlepšení receptury, ale také to, že společnost Nestlé chce nově Lentilky balit do papírových obalů, což je technologicky možné opět jen v Německu.

Nicméně, jisté výhrady proti tomuto kroku již dříve vyjádřili poslanci za KSČM. Například europoslankyně Kateřina Konečná se domnívá, že nadnárodní korporace sleduje poněkud jiné cíle, když z našich tradičních Lentilek „chtějí udělat derivát německého a belgického produktu a při té příležitosti tam zrovna přemístit výrobu“.

Poslanec KSČM Zdeněk Ondráček se při svém hodnocení zaměřil na jiné aspekty než ty, které se týkají jen budoucí kvality výrobku. Upozornil třeba na to, že se zapomíná na české pracovníky výrobní továrny, kteří tak ztratí své zaměstnání.

Petr Hampl: Chápete, jak nám korporace dávají práci?

A nyní se svým názorem přispěl do sbírky také český sociolog Petr Hampl. Ten na sociální síti také celou věc okomentoval a snažil se ji dopodrobna rozebrat.

„Před pár dny se jeden diskutující strašně urazil, když jsem se vysmál jeho tezi, že „korporace nám dávají práci“ a že bez nich bychom nedokázali přežít,“ začal své povídání a následně připojil jeden konkrétní příklad, který mluví za vše.

Hampl v příspěvku připomněl, že v roce 1906 byly v českých zemích vynalezeny lentilky, které jsou unikátní oblíbenou cukrovinkou.

„Podnik vyrábějící lentilky přežil všechny režimy, až v 90. letech nějakou chytrou hlavu napadlo, že podnik na cukrovinky nesmí být státní ani se z něj nesmí stát družstvo, ale že musí patřit nějaké zahraniční korporaci. Prý nám to všem prospěje. Zahraniční korporace tedy milostivě převzala podnik, schramstla také investiční pobídku a po pár letech výrobu zavřela,“ pokračoval Hampl a dodal: „Lentilky už nebudou, místo toho se sem budou dovážet odporné bonbóny odkudsi z Německa.“

Následně si položil otázku, proč to tedy Češi nerozjedou znova. Odpovědí bylo, že příslušná patentová práva patří německé korporaci. Navíc, i kdyby se dle Hampla podařilo české straně tato práva nějak získat, stejně se nedostane k zákazníkům, protože všechny obchodní řetězce jsou buď v zahraničních rukou nebo jsou závislé na nějakém zahraničním partnerovi.

Zároveň podotýká, že o lentilkách víme, protože jsme je všichni mlsali. Upozorňuje však na to, že podobných příběhů, byť méně známých, jsou stovky.

„Už chápete, jak nám korporace dávají práci? Už chápete, proč bychom bez nich nedokázali fungovat? Už chápete, proč je mezinárodní ekonomická spolupráce tak důležitá? Správně, protože bez ní byste mohli jíst, co vám chutná a měli byste zajímavější práce. Jenomže by z toho nebyly tak velké manažerské bonusy. Jo, a taky možná uslyšíte, že kdyby ti manažeři museli platit o kousek větší daně, země by se zhroutila. Když to říkají ekonomové, tak to musí pravda,“ poznamenal.

V dalším svém příspěvku Hampl ještě dodal, co jej na lentilkách štve nejvíce: „Na těch lentilkách mě zvlášť štve, že kdybych to řekl nějakému voliči Pirátů nebo STANu, odpoví mi, že je to tak úplně správně. Že korporace přece nemůže provozovat méně ziskovou činnost, máme jí být vděční a beztak jsou ty německé hnusy lepší a zdravější. Nepřeháním.“

Konvička: Komu nekupovali lentilky, ten tady nežil

Své k věci řekl také Martin Konvička. Aktivista a entomolog za tímto účelem sdílel status na Twitteru.

„Nejlepší je, jak tu likvidaci místních výrob + tradic svádějí na „přání zákazníka“ a „ekologii“,“ podivoval se rozčileně.

V komentářích pak dodal, že že lentilky jsou součástí naší české kultury. „Receptura od r. 1906… Komu je nekupovala babička, teta, starší brácha, děda, paní učitelka za odměnu… - ten tady nežil,“ poznamenal.