Schwarzenberg odkazuje na knihu rakouského socialistického státníka a myslitele doktora Karla Rennera o národnostních problémech, která, prý, měla velký vliv na Josifa Vissarionoviče Stalina, když pracoval na sovětské ústavě, protože Sovětský svaz byl mnohonárodnostní stát podobně jako staré Rakousko. Schwarzenberg však poukázal na dvě důležité změny, které jsou ve sporu s knihou rakouského myslitele a které byly zakotveny v sovětské ústavě.

„Za prvé, zakotvil v sovětské ústavě princip demokratického centralismu, čili že nejvyšší špičky strany rozhodovaly o všem a všude, a za druhé, umístil do každé svazové republiky jednu menšinu, aby měl páku, jak původní obyvatelstvo vydírat či na ně zatlačit. On byl nejen masový vrah, ale také velký pokrytec,“

napsal bývalý ministr zahraničí a spoluzakladatel strany TOP 09 s tím, že Stalin tak záměrně poštval národy proti sobě.

Podle něj se právě to stalo příčinou konfliktu v Náhorním Karabachu, který patří na území Ázerbájdžánu, ale je převážně osídlen Armény.

„Ovšem v osmdesátých letech došlo v Ázerbájdžánu k pogromu vůči Arménům a tudíž, když se Sovětský svaz rozpadl a Azerové a Arméni se osvobodili ze sovětského jha, Arméni se snažili také osvobodit od azerského útlaku a založili samostatnou a dodnes mezinárodně neuznanou republiku

Náhorní Karabach,“ popsal a dodal, že mezinárodní společenství vycházelo ze zásady, že při rozpadu Sovětského svazu, tak jako posléze v Jugoslávii, se uznávají bývalé svazové republiky jako budoucí státy a jejich hranice se nemají měnit.

Schwarzenberg uzavírá svůj text prohlášením o právu na sebeurčení a podotýká, že Náhorní Karabach jako „území se složitou historií obývané Armény, pak má plné právo na samostatnost, a tedy nebýt součástí Ázerbájdžánu, kde na nich bylo spácháno už několik pogromů“. Spoluobčany pak vyzývá, aby se postavili na stranu utlačovaných.

„Tak jako jsme byli my ohroženi hitlerovským Německem a Sovětským Svazem, tak jsou dnes Arméni v Náhorním Karabachu ohrožováni Azery, kteří se toto území snaží vší silou a tureckou pomocí dobýt. Pomozme nejstaršímu křesťanskému národu na světě,“ napsal.

Schwarzenbergova pozice ohledně Krymu a situace na Donbasu

Prohlášení bývalého ministra zahraničí o právu národů na sebeurčení je však v rozporu s jeho pohledem na zostření situace na území bývalé Ukrajinské sovětské socialistické republiky (Ukrajinská SSR).

Ruský postup na Krymu Karel Schwarzenberg opakované přirovnává k obsazení československého pohraničí Hitlerem nebo k jeho následnému útoku na Polsko.

„Ve všech těchto případech padá stejný argument – a to údajná nutnost chránit své občany na cizím území,“

uvedl v jednom z rozhovorů.

V roce 2014 v rozhovoru pro MF DNES Moskvu připodobnil k Otesánkovi ze Švankmajerova filmu, který chce víc a víc a víc, když je krmen.

Politik rovněž hodně kritizoval loňskou cestu komunistického poslance Zdeňka Ondráčka do Doněcké lidové republiky.

Historie vstupu Krymu a Donbasu do Ukrajiny v sovětské době

Připomeňme, že v rámci Sovětského svazu (SSSR) byl Krym součástí Ruské sovětské federativní socialistické republiky (RSFSR). Dne 19. února 1954 byl Krym z iniciativy sovětského vůdce Nikity Chruščova vyňat z Ruské SFSR a administrativně přičleněn k Ukrajinské SSR při příležitostí třístého výročí Perejaslavské rady — sjednocení Záporožské Siče a Ruského carství roku 1654.

Krym se stal součástí Ruska v březnu 2014 po referendu, v němž obyvatelé poloostrova využili svého práva na sebeurčení v souladu s Chartou OSN a mezinárodním právem. Drtivá většina občanů Krymu a Sevastopolu (96,77 %) v něm tehdy kladně hlasovala pro připojení poloostrova k Rusku. Krymské úřady dané referendum uspořádaly po státním převratu na Ukrajině, když z Kyjeva na poloostrov vyjely vlaky s ozbrojenými nacionalisty.

Po Krymu svou nezávislost na Kyjevě vyhlásily i na Donbasu. Na jaře roku 2014 zahájily ukrajinské orgány proti povstalcům vojenskou operaci. Podle posledních údajů OSN se obětí tohoto více než pětiletého konfliktu stalo asi 13 tisíc lidí.

Doněcko-Krivorožská sovětská republika vznikla v únoru 1918 jako autonomie ve složení RSFSR. Již o měsíc později však bylo území republiky převedeno do složení Ukrajinské sovětské republiky.

Podle doktora historických věd Olega Nazarova bylo toto rozhodnutí odůvodněno vůlí bolševiků přidat převážně rolnické Ukrajině dělnickou třídu, která byla bohatá na průmyslové oblasti Donbasu.

Ruský prezident Vladimir Putin ve svém vystoupení na meziregionálním fóru Všeruské lidové fronty v roce 2016 toto rozhodnutí sovětské vlády kritizoval.

„Hranice byly stanoveny zcela libovolně a ne vždy rozumně. Například Donbas byl převezen na Ukrajinu. Pod jakou záminkou: zvýšení procenta proletariátu na Ukrajině, aby tam byla větší sociální podpora. To je nějaký nesmysl,“

řekl Putin.