„Dosáhli jsme politické shody na uvalení omezujících opatření. Technické orgány Rady se tím budou zabývat,“ řekl Borrell a dodal, že se jednalo o jednohlasné rozhodnutí.

„Trváme na splnění minských dohod, což je klíčovou podmínkou pro jakoukoli změnu v našich vztazích s Ruskem. Musíme posílit naši pomoc ruské občanské společnosti, aktivistům v oblasti lidských práv a musíme pokračovat v budování mostů mezi našimi národy,“ poznamenal vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Navalnyj byl 20. srpna hospitalizován v Omsku. Později byl transportován letadlem do Německa. Poté vláda SRN s odvoláním na vojenské lékaře oznámila, že Navalnyj byl údajně otráven látkou ze skupiny toxických bojových látek Novičok.

Kabinet ministrů Německa později uvedl, že závěry německých odborníků potvrdily švédské a francouzské laboratoře. OPCW prohlásila, že v těle Alexeje Navalného byla nalezena látka, která má podobné vlastnosti jako Novičok, ale není na seznamu zakázaných chemikálií.

Sankce proti Lukašenkovi

Ministři zahraničních věcí EU zahájili přípravu nového seznamu sankcí vůči Bělorusku, který bude zahrnovat i Alexandra Lukašenka, uvedl vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell.

„Některé členské země navrhly zařadit na sankční seznam nová jména, a to včetně Lukašenka. Vzhledem k událostem, ke kterým došlo po přijetí předchozího seznamu, jsme tento návrh schválili,“ uvedl Borrell.

Podle něj Lukašenko demonstruje, že není připraven na dialog s opozicí.

Německý ministr zahraničí Heiko Maas předtím řekl, že ministři zahraničních věcí EU budou v pondělí na zasedání rady jednat o nových sankcích vůči Bělorusku, a to i proti prezidentu Alexandru Lukašenkovi.

Vztahy Běloruska se zeměmi EU se prudce zhoršily po prezidentských volbách 9. srpna, v nichž podle Ústřední volební komise zvítězil již pošesté Lukašenko. Běloruská opozice považuje za zvoleného vůdce Tichanovskou. Evropská unie neuznala Lukašenka jako legitimního běloruského prezidenta. Od těchto voleb se v zemi konají masové protesty.

Po zveřejnění v oficiálním časopise zavedla Evropská unie další individuální sankce proti běloruským úředním osobám a obvinila je z násilí vůči demonstrantům a zfalšování výsledků prezidentských voleb, které se konaly 9. srpna. Sankce byly vyhlášeny proti 40 osobám, včetně zejména zástupců bezpečnostních sil a volebních orgánů Běloruska. Lukašenko není na sankčních seznamech EU uveden.