„Rusko, které jednoznačně stojí v čele světového energetického sektoru, pokud jde o zásoby, těžbu a vývoz plynu, se bude aktivně věnovat uspokojování celosvětové poptávky po LNG. Podle výsledků roku 2019 Rusko vyprodukovalo více než 40 miliard krychlových metrů plynu ve formě LNG, což je o 49 % více než v předchozím roce,“ řekl Novak ve videohovoru připraveném pro konferenci LNG Producer-Consumer Conference 2020.
„Do roku 2025 bude celková kapacita našich projektů činit více než 68 milionů tun ročně. V budoucnu může podíl Ruska na globálním trhu se zkapalněným zemním plynem dosáhnout čtvrtiny celosvětové hodnoty,“ dodal ministr.
„Za poslední desetiletí rostla celosvětová spotřeba LNG čtyřikrát rychleji než produkce zemního plynu. Během této doby se počet dovážejících zemí více než zdvojnásobil. Podle předpovědí se do roku 2030 zvýší celosvětová poptávka po LNG na 580 milionů tun a podíl LNG na světovém obchodu s plynem stoupne z 35 % v roce 2017 na 52 % do roku 2035,“ řekl Novak.
Potenciál Ruska na světovém trhu s LNG je podporován řadou faktorů, pokračoval ministr. Ruská federace má největší zdrojovou základnu na světě - přibližně 20 % všech prokázaných zásob. Rusko je zároveň geograficky blízké jak Evropě, tak Asii, což umožňuje dodávat LNG spotřebiteli v co nejkratší možné době. A konečně, země vidí velký potenciál v rozvoji Severní mořské cesty, která se v budoucnu stane klíčovou dopravní trasou spojující ruské arktické projekty s trhy v Evropě i v Asii.
„Velmi důležitým a populárním tématem je nyní vodík, jeho výroba, skladování a využití v budoucnu jako zdroje energie nebo zásobníku energie. Mimochodem, v Rusku tomu věnujeme také velkou pozornost, naše společnosti jako Gazprom a
Rosatom se aktivně zabývají vědeckým výzkumem v tomto směru, vývojem vhodných technologií ... Naším úkolem zde je být, abych tak řekl, v trendu těch změn, k nimž dochází, a mít odpovídající technologii,“ řekl Novak.
„Hodně záleží na nákladech, ekonomice procesu ... Podle mého názoru ... je v tom skutečně velký potenciál. Mnozí říkají, že podíl na energetické bilanci může v budoucnu dosáhnout od 7 do 25 % vodíku,“ řekl.
„A samozřejmě s přihlédnutím ke snížení nákladů na
technologie výroby elektřiny ze solární a větrné energie se tyto technologie nyní aktivně rozvíjejí z hlediska ceny. To samozřejmě sníží náklady na výrobu vodíku... V současnosti je to hlavně zemní plyn, který je hlavním zdrojem výroby takzvaného ‚šedého‘ a ‚modrého‘ vodíku,“ dodal ministr.