„V rámci konzultací, jež se konaly včera a dnes v noci v Moskvě, jsme od nich nepožadovali na jednání úplnou kapitulaci. Chápeme, že Pašinjanův režim je dost zranitelný… Proto jsme v rámci dohodnutého prohlášení netrvali na konkrétních termínech. To ale nepochybně předpokládá dohodnuté stažení arménských okupačních sil z našeho území. Jelikož prohlášení obsahuje odkaz na substantivní jednání, což znamená na základní principy, a tam je vše konkrétně napsáno, kdy bude osvobozeno pět okresů, kdy budou osvobozeny ještě dalších dva,“ řekl Alijev v rozhovoru pro RBK.
Baku je připraveno k neodkladnému zahájení jednání s Jerevanem o Náhorním Karabachu, prohlásil Ilham Alijev.
„Jsme připraveni ho zahájit zítra, proto vše závisí na Minské skupině OBSE, na jejím harmonogramu. Naše strana je připravena zahájit ho okamžitě,“ řekl Alijev v interview pro RBK.
„Proto půjdeme v každém případě do konce,“ uvedl.
Rusko má větší možnosti k ovlivnění urovnání konfliktu v Náhorním Karabachu než kterákoli jiná země, prohlásil v rozhovoru pro RBK prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev.
„Rusko jako náš soused, jako země, která má společné dějiny jak s Ázerbájdžánem, tak s Arménií, hraje samozřejmě zvláštní úlohu (…) založenou na dějinách a na spolupráci našich národů, a rovněž na váze a úloze Ruska ve světě, a nepochybně v našem regionu,“ vysvětlil.
9. října přicestovali do Moskvy na pozvání prezidenta RF Vladimira Putina ministři zahraničních věcí Ázerbájdžánu a Arménie. Jerevan a Baku se dohodly o klidu zbraní v Karabachu od 10. října od poledne, o výměně zajatců a těl mrtvých, a také o dodatečném odsouhlasení konkrétních podrobností příměří. Avšak již 10. října se začaly navzájem obviňovat z porušení příměří.