„Ázerbájdžán provádí politiku genocidy proti národu, který bojuje za svoji svobodu od roku 1988. Ázerbájdžánu pomáhá Turecko a světový terorismus. Světový terorismus proniká do regionu,“ řekl Aruťuňan.
Klid zbraní se nedodržuje v plné míře, prohlásil prezident neuznané republiky Náhorní Karabach na brífinku ve Stěpanakertu.
„Příměří není dodržováno v plné míře. Dnes ráno panoval relativní klid, na frontě dochází ke vzájemnému ostřelování, ale nenazval bych to boji,“ řekl Aruťuňan.
Podle Aruťuňana se konají útoky bezpilotními letouny a raketomety Smerč, Polonez, Kasirga na civilní objekty a infrastrukturu.
„Jsou popírány lidské hodnoty, dochází k likvidaci civilního obyvatelstva, a pak čekají, že Arcach (pozn. místní název Karabachu) přistoupí na jejich požadavky. To se nestane. Arcach má právo na sebeobranu a Arcach nebude součástí Ázerbájdžánu,“ prohlásil Aruťuňan.
Aruťuňan prohlásil, že se v nejbližších dnech může obrátit na arménskou vládu a světové společenství s výzvou o uznání nezávislosti Karabachu, pokud neuvidí, že Baku chce vyřešit problém mírovou cestou.
„Když neuvidíme v nejbližších 1-2 dnech, že Ázerbájdžán je připraven vyřešit problém mírovou cestou, obrátím se na arménskou vládu s výzvou, aby uznala nezávislost Arcachu. Obrátím se na mezinárodní struktury a na všechny státy. Uvidíme, které země respektují lidská práva, mezinárodní právo na sebeurčení, a které podporují terorismus. Země, které pomáhají Ázerbájdžánu, podporují terorismus,“ řekl Aruťuňan na tiskové konferenci.
Prezident neuznané republiky prohlásil, že Karabach uplatňuje své právo na sebeobranu a bude to dělat i nadále.
Neuznaná republika Náhorní Karabach je vděčna Rusku a Minské skupině OBSE za zprostředkovatelské úsilí na jednáních mezi Arménií a Ázerbájdžánem, prohlásil Araik Aruťuňan.
„Chceme především vyslovit vděčnost našim kolegům z Ruska, kteří byli vyjednavači na těchto jednáních. V tomto kontextu je také důležitá úloha spolupředsedů Minské skupiny OBSE… Chci také vyslovit vděčnost všem mezinárodním strukturám, které v různém formátu nám pomáhaly nastolit mír,“ řekl Aruťuňan na tiskové konferenci.
Boje na styčné linii v Náhorním Karabachu vypukly 27. září, 9. října přiletěli do Moskvy na pozvání prezidenta RF ministři zahraničí Ázerbájdžánu a Arménie a více než 10 hodin jednali s ruským ministrem zahraničních věcí.
Jerevan a Baku se nakonec shodly na příměří v Karabachu od poledne 10. října, na výměně válečných zajatců a těl mrtvých, a také na dodatečném odsouhlasení konkrétních podrobností příměří. Avšak již v sobotu se začaly obě strany navzájem obviňovat z porušení příměří.