Poznámka: S paní Vachatovou jsme se sešli před volbami. Textový přepis obsahuje na závěr i dotaz, který jsme položili telefonicky již po volbách… Tímto rozhovor vyvažujeme.

„Nebojím-li se dávat rozhovor Sputniku? Zaznamenala jsem poznámky typu – „Ježíšmarjá, ty jdeš do Sputniku, tím pádem se rovnou odepíšeš…“ (Natálie Vachatová, Trikolóra)

Mohla byste popsat, jakou pozici zaujímáte v rámci hnutí Trikolóra?

Byla jsem spoluzakládající členkou Trikolóry. Dnes působím jako tajemnice odborných komisí. Odpovídám za odborné garanty, tudíž část programovou, zastřešuji je. Jsem také první místopředsedkyně ve Středočeském kraji a byla jsem dvojkou na kandidátce.

Je odvahou poskytnout rozhovor Sputniku? Různí elfové a strážci demokracie se o nás (Sputniku) zrovna chvalně nevyjadřují…

Zaznamenala jsem určité poznámky typu „Ježíšmarjá, ty jdeš do Sputniku, tím pádem se rovnou odepíšeš…“ Rozhovor dávám tomu, kdo mi poskytuje prostor, být to BBC, poskytla bych interview BBC. Se Sputnikem mám navíc dobré zkušenosti. Prozatím mi publikovali moje posty bez zkreslení, a to i věci, které se Sputniku rozhodně „nehodily do krámu“. Nemám problém poskytnout rozhovor tomu, kdo mě o něj požádá, obzvlášť, jedná-li se o svobodu slova a politické neziskovky. 

Domníváte se, že se něco děje se svobodou slova v ČR?

Domnívám se, že svoboda slova je v ČR ohrožena. Podívejte například na paní Jourovou, eurokomisařku, která hřímá v parlamentu, jak je třeba svobodu slova omezovat, a neříká to otevřeně, schovává to za tzv. hate speech a jde přímo za Zuckerbergem, vlastníkem Facebooku, se kterým to probírá. Pod „hate speech“ se dá dnes schovat cokoli, a tak omezovat svobodu slova na těchto platformách. 

Když se podívám na nadnárodní společnosti, jako je Google, Facebook, Twitter – zavádějí na veřejných platformách čím dál více kontrolních algoritmů, čímž omezují určité informace, které uživatelé mohou sledovat. Tato aktivita se ospravedlňuje bojem s dezinformacemi. Myslím, že realita je však taková, že se tu nejedná o boj s dezinformacemi, ale o očividný názorový boj. Dokazují to dnes a denně. FB v květnu 2020 zahájil spolupráci s politickou neziskovkou Demagog.cz, která je tvořena neodborníky, vesměs mladými lidmi bez zkušeností. Často se navíc hlásí na sociálních sítích k Pirátům. Není tajemstvím, že jejich bývalý šéf dnes dělá pražského koordinátora Pirátů. Tito lidé pak rozhodují o tom, kterého politika na svém Facebooku neuvidíte.

„Pravda se prezentuje podle toho, kdo je cenzorům sympatický, a kdo ne…“ (N. Vachatová)

„Cenzoři“ sami nejsou apolitičtí. Mají-li ověřovat a kontrolovat výroky politiků, pak parametry kritiky určují právě oni. Sami si stanovují a sami ovlivňují to, koho kontrolovat budou a koho kontrolovat nebudou. Co dělají? Vezmou výrok politika a připadá mi, že jej ověřují dle toho, jaké k němu chovají sympatie. Pokud je to Ivan Bartoš, budou u něj ověřovat „nesmysl“ (malichernost), který se ověřit nedá. Budou o něm hlásat, že říká pravdu, a občas mu naoko něco „vytknou“, aby se neřeklo. Pokud je to někdo, koho v oblibě nemají, jako je třeba Václav Klaus ml., tam budou s výtkou lpět na nepodstatné odchylce. Celý výrok, který je sám o sobě pravdivý, bude prezentován jako nepravdivý. To vše na základě jejich vlastního hodnocení. Jsem přesvědčena, že na to nemají kompetence. Ani odbornost. Výsledkem je, že uživatelé platformy budou mít omezen přístup k informacím a budou jim servírovány jen ty texty, které Demagog uzná za vhodné.

Slýchávám, že Facebook je soukromá společnost, že si může dělat, co chce. Osobně o tom nejsem přesvědčena. Vždyť na FB si chodí utvářet názor voliči. Ve chvíli, kdy jim FB ukáže jen část politiků a jiné zakáže, ovlivní tím značně politickou soutěž. Vše, co na Facebooku cenzorsky ocejchují, se nezobrazí jiným uživatelům. Nebo zobrazí, ale s různými výstražnými upozorněními, abyste se to báli otevřít, natož sdílet dál. Pokud se omezení od FB dotkne přímo vás, nemáte za kým jít a kde se dožadovat nápravy. Výbornou práci v této oblasti dělá iniciativa Stop cenzuře. Jde o petici o omezování svobody slova na internetu. Jedním z požadavků na politiky je, aby společnosti jako Facebook, Google či Twitter delegovaly do České republiky zástupce, za kterými bychom mohli jít, abychom měli kde případně reklamovat neoprávněné zablokování.

Jak vnímáte vy podstatu dezinformace?

Vzhledem k tomu, že se dnes vede názorový boj, nadržuje se jen jedné „pravdě“, jež vyhovuje jen jedné skupině. Napsala jsem článek o udělování Oscarů, v němž jsem vyjádřila svůj názor. Sputnik tento článek publikoval, což vedlo k tomu, že jsem byla Českými elfy (iniciativa anonymních lidí, kteří sledují, resp. mapují českou dezinformační scénu) okamžitě zařazena na jejich pravidelný týdenní report. Do jejich reportů jsem spadla již asi pětkrát a pokaždé to bylo za názor, který není v souladu s jejich pohledem na věc. Znamená to, že když mám na něco jiný názor, šířím automaticky dezinformaci? V tomto případě se například jednalo o polemiku o tom, že dnes je mnohem důležitější, kolik menšin máte v natáčecím štábu, než jak kvalitní film doopravdy natočíte, což je prostě pravda, ať na to budeme nahlížet jakkoli. Na základě reportů se pořizují seznamy a důležité je vědět, co se s nimi bude dít. Na bázi seznamů elfové již dnes vyvíjejí tlak na veřejnoprávní média, aby lidé z těchto seznamů nedostávali žádný prostor. Navíc je to celé nefér hra. Elfové jsou anonymní, nemají jméno ani obličej. Jen udávají lidi a nejde tu o to, že by někdo dezinformoval, ale že má na věc jiný názor. Tohle je nebezpečné.

Věnujete se tématu politických neziskovek. Co to vlastně je – politická neziskovka?

Jedná se o nevládní organizace, které jsou založeny za účelem šíření ideologie. Peníze jim jdou z nejrůznějších zahraničních fondů, ale dotujeme je i z vlastních peněz, často totiž dostávají peníze z ministerstev, kterým se ale nezodpovídají (viz Transparency International). Mají v ČR obrovský politický vliv, aniž by jim k tomu kdokoli dal mandát, a jsou naprosto nekontrolovatelní.

Jak si rozumí Trikolóra s SPD? Jsou to strany, které by mohly mít názorově blízko…

Jsem z Trikolóry, proto budu vždy říkat, aby lidé volili nás. Na rozdíl od SPD nabízíme expertní plán, který je jasný. Lišíme se od ostatních tím, že nechceme uplácet nikoho z peněz občanů. Bavíme-li se o SPD, v některých věcech najdeme průsečíky – například v pohledu na EU. Když už ale SPD hlásá, že chce vystoupit z EU, pak se ptám: když došlo na hlasování o návrat do stavu před Lisabonskou smlouvou, SPD pro to ruku nezvedlo. Čili, opravdu s tím vším chce SPD něco dělat?

Dále – zajímám se o svobodu slova a politické neziskovky. Nedávno na půdě vlády vznikla stálá Komise pro hybridní hrozby. V popisu práce nebude mít nic jiného než mediální cenzuru. Je to vlastně „doplněk“ k oněm neziskovkám, které tuto činnost vyvíjejí. Ten, kdo pro ustavení komise zvedl ruku, byla i SPD. S těmito věcmi se nedokážu smířit.

Tajemná Transparency International?

Zvláštní pozornost, jde-li o neziskovky, zasluhuje Transparency International. Na neziskovkách mě baví to, že si často dají vznešený název. Často je za ním skryto mnoho zvláštních věcí, které transparentní nejsou vůbec. Když nahlédneme například do výroční zprávy TI, dočteme se, že jsme poklesli ve vnímání korupce, protože TI soudí, že se u nás zhoršila politická integrita. Netušila jsem, co znamená pojem horší politická integrita, dokud jsem se nedočetla, že mají na mysli „hrubé útoky na nezávislé organizace“. Mají na mysli sebe, politické neziskovky.

Jde tu vlastně o úzkou skupinku lidí, kteří vzájemně u sebe hostují. Přelévají se mezi různými dozorčími radami, je to velký průtokáč ohromného množství peněz (od nás i ze zahraničí), viz nejrůznější evropské granty či norské fondy atd. TI je financována navíc z našich ministerstev. Zaujal mě jejich projekt Dezinformační imunologie, který si vlastně také platíme. Jedná se o sérii videí s rádoby odborníky, například s Janem Tvrdoněm (odchovanec Demagogu, dnes šéfredaktor Deníku N) či Pavlínou Louženskou. Jsou to lidé veskrze etablovaní v ideologických projektech pocházejících z politických neziskovek, které se navzájem neprůhledně financují. V těchto videích nás například poučují o tom, jak jsou politické neziskovky báječné, případně nás paní, která konvertovala k islámu, nabádá k tomu, abychom nebyli xenofobní. Tato videa natočili před necelým rokem a ohánějí se velkou sledovaností. Pro srovnání, takové sledovanosti jsem já dosáhla během tří měsíců, aniž bych musela sáhnout pro peníze do vašich kapes, jako to udělali oni.

Jaký je postoj Trikolóry k Ruské federaci?

Nevidím důvod, proč nespolupracovat s jakoukoli zemí, s níž jsme historicky i obchodně provázáni. V programu Trikolóry máme, že chceme spolupracovat s kýmkoli, s kým je to pro Českou republiku výhodné. Sama za sebe pak říkám, že Rusko ani jejich představitele nedémonizuji. Rusko stojí na jiných základech, než na kterých stojíme my, to je i důvodem, proč je ruský systém politicky méně demokratický a více autoritářský, než bychom považovali za přijatelné. Navzdory tomu je současná ruská společnost daleko více svobodná než kdykoli ve své historii. Nepleťme si také dnešní Ruskou federaci se Sovětským svazem a uvědomme si, že dnešní Rusko nemá nic společného s komunismem, jak to rádi hlásají někteří politici s cílem získat laciné politické body. Sama za sebe vnímám dnes větší nebezpečí, které vyplývá ze všech „-ismů“, jako je „genderismus“, „environmentalismus“, „multikulturalismus“…, které se nyní na nás hrnou a tvrdě zasahují do našich životů. Tyto „-ismy“ nepřišly z Ruska, ale bohužel ze Západu.

Volby máme za sebou, jaké trendy ve vývoji nyní vidíte? (domácí, vnější politická scéna…)

Nynější situace pro mě bohužel není překvapením. Na krajích se utvářejí slepence koalic, které ve mně nevzbuzují příliš důvěry. Ze strany vlády se kohoutky dle očekávání po volbách utahují, zasahuje se do osobních práv, země se zadlužuje, navíc z celé situace nemám dojem, že by kdokoli z lidí, kteří rozhodují nyní nejen o našich životech, ale i o životech našich dětí a vnuků, věděli přesně, co dělají. Je tu množství zbytečných institucí dotovaných státem, které by bylo možné zrušit, aniž by to kdokoli z nás postřehl, a obrovské množství politických neziskovek vysávající poslední zbytky našich peněz v řádech mnoha a moha milionů, které budeme nyní zoufale potřebovat jinde, přesto jsem nezaznamenala jediný pokus o jakékoli škrty. Je totiž před velkými parlamentními volbami, a tak, než by škrtali, což bude dřív nebo později stejně nevyhnutelné, raději nás všechny na mnoho a mnoho desítek let do té doby zadluží.

Ani zahraničí nevypadá nikterak dobře, zaznamenala jsem útok paní Jourové na Maďarsko, tamní demokracii označila za nemocnou, ačkoli sama základní prvky demokracie tvrdě potlačuje. Evropská komise kritizuje státy V4 za omezování nezávislosti justice, akademických svobod, médií či nevládních organizací, přitom mi čím dál víc připadá, že ve skutečnosti jsou státy V4 kritizovány za jakékoli pokusy o bránění posledních zbytků vlastní nezávislosti. Situace ve světě kulminuje – americké volby, konflikt v Náhorním Karabachu... Navíc se na nás hrnou migrační kvóty, snahy o ratifikaci smluv navzdory rozhodnutí jednotlivých států, Green New Deal, který by mohl být pro naši ekonomiku likvidační. To vše jsou znepokojující skutečnosti, kterým budeme muset v nejbližší době čelit. Je třeba se proti nim jasně vymezit a jednoznačně je odmítnout!

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.