Podle údajů zdrojů RIA Novosti v ruských silových strukturách byl členem skupin Šamila Basajeva, Chattába, Abu Hafse a Abu Zaida, které provedly jedny z těch nejkrvavějších teroristických útoků vůbec.

Changošvili se mimo jiné podílel na držení rukojmích v beslanské škole, kdy zemřelo 334 osob, z toho 186 dětí, což je možná ten nejhorší a nejstrašnější zločin teroristů.

Kariéra teroristy

Podle zdrojů se Changošvili, přezdívaný Dyšno, v roce 1999 přidal k militantům na Severním Kavkaze. Tehdy mu bylo 20 let. První epizoda, která se mu připisuje, byl útok na vesnici Červljonnaja v Čečensku. Během incidentu zemřelo 20 vojáků a dalších 28 bylo zraněno.

O rok později se připojil ke zločinecké skupině, v jejímž čele stál mezinárodní terorista Abu Hafs, poté se přidal ke skupině Abu al-Walida. Ten má kromě jiného na svědomí útok na vojenský konvoj v Argunské soutěsce v roce 1996 a teroristické útoky v Moskvě a Volgodonsku v roce 1999.

Od roku 2001 do roku 2005 se zúčastnil bojů proti federálním silám během druhé čečenské války.

Od roku 2003 přešel do Al-Káidy (organizace, která je v Rusku zakázaná) na Severním Kavkazu pod Abu Zaida, který se podílel přímo na teroristickém útoku v Beslanu, stejně tak i na zničení vojenské nemocnice v Mozdoku v roce 2003, během kterého zemřelo 52 osob.

„Changošvili připravoval teroristický útok v Beslanu, byl jedním z organizátorů, stejně tak i výbuch na Avtozavodské (teroristický útok v moskevském metru v roce 2004, vyžádal si 41 mrtvých a více než 100 raněných),“ uvedl zdroj agentury.

Kromě toho podle dalších údajů zdrojů byl Changošvili přímo zapojen do řady útoků na federální konvoje na úseku mezi vesnicemi Alchasty a Galaški v Ingušsku během května až srpna v roce 2003. Tehdy zemřelo kolem 20 ruských vojáků.

Podle ruských policistů se Changošvili v rámci zločinecké skupiny účastnil útoku na civilisty, policisty a vojáky ve vesnici Nesterovskaja, stejně tak na stanoviště dopravní policie na dálnici ve směru Rostov-Baku.

Od 21. do 22. června roku 2004 se pod vedením Basajeva zúčastnil útoku v Ingušsku, kdy zemřely desítky lidí a více než 100 osob bylo zraněno, uvádí účastníci rozhovoru.

Návrat do Gruzie

V roce 2005 pak odjel s falešným pasem do Gruzie, skrýval se ruským bezpečnostním složkám v okrese Achmeta. Ani tam však neztratil kontakt s čečenskými teroristy. Podle zdrojů tam získal a následně rozděloval peníze na pomoc ozbrojencům.

V roce 2006 se pak podle zdrojů v oblasti gruzínské vesnice Dujsi zabýval přípravou skupiny několika desítek bojovníků na následný přesun na Severní Kavkaz a organizováním provokací proti ruským usmiřovatelům v Jižní Osetii.

Podle materiálů ruských donucovacích orgánů organizoval v letech 2009 – 2012 společně s Ahmedem Čatajevem teroristický útok na istanbulském letišti (sebevražedný útočník usmrtil 45 lidí), organizovali v Pankiské soutěsce výcvikový tábor pro militanty, kde se teroristé připravovali v bojových, taktických a sabotážních disciplínách.

Absolventi této „školy“ se pak vysílali do Ruska a připojili se ke zločineckým skupinám Doku Umarova. Právě ten má na svědomí výbuch Něvského expresu v roce 2009 (28 mrtvých a více než 130 zraněných), výbuchy v moskevském metru v roce 2010 (41 mrtvých a 88 zraněných) a útok na letišti Domodědovo v roce 2001 (37 mrtvých a 170 zraněných).

Kromě toho Changošvili rekrutoval muslimskou mládež v Pankiské soutěsce a organizoval nelegální přesun bojovníků a zbraní přes Turecko a Sýrii, kde již probíhala občanská válka.

Nové jméno a krevní msta

V roce 2012 zorganizoval Changošvili, který dostal gruzínský pas na jméno Tornike Kavtarašvili (datum narození zůstalo stejné: 18.08.1979), přesun skupiny militantů z Gruzie do Ruska. Ne vše šlo však hladce, jelikož část zločinecké skupiny byla během střetu s gruzínskými silami zabita.

Podle gruzínského ministerstva vnitra se jednalo o speciální operaci k likvidaci zločinecké skupiny, která zajala jako rukojmí obyvatele vesnice Lapankuri v Kachetii. Ministerstvo uvedlo, že bylo zabito 12 ozbrojenců a tři členové jednotky rychlého nasazení.

Samotný Changošvili vystupoval jako prostředník v jednáních mezi ministerstvem vnitra a členy skupiny. Poté, co odmítl, aby skupina složila zbraně, byla část skupiny zlikvidována. Příbuzní zabitých militantů z toho následně obvinili Changošviliho a hrozili, že za „zradu“ dojde ke krevní mstě.

A atentáty na sebe nenechaly dlouho čekat, poznamenávají zdroje. K prvnímu došlo v roce 2013 v Gruzii: Changošvili byl vážně zraněn, ale přežil. Ten druhý se stal v květnu roku 2015: když Changošvili vyjížděl autem ze soukromého domu, začalo se na něj střílet. Zasáhly ho tři kulky, ale před útočníky se schoval a dojel do nemocnice, kde mu poskytli pomoc.

Ukrajinské období

Po atentátech a poté, co byl jmenován bývalý prezident Gruzie Michail Saakašvili poradcem ukrajinského prezidenta, odjel Changošvili v roce 2016 na Ukrajinu. Jeho aktivity byly ale s touto zemí spojeny již dříve.

Když se v srpnu roku 2014 nacházel ještě v Turecku, dostal od mezinárodních teroristických organizací značnou částku na přepravu skupiny militantů z Gruzie na Donbas za účelem účasti na bojových akcích na straně Ozbrojených sil Ukrajiny, poznamenávají zdroje.

Na konci roku 2016 pak odjíždí do Německa, kde dostává status uprchlíka.

Finále

Dne 23. srpna roku 2019 byl 40letý Changošvili zastřelen v berlínském parku Tiergarten. Z tohoto činu je podezřelý ruský občan Vadim Sokolov. Podle německého vyšetřování měl tento údajný vrah přijet k Changošvilimu na kole a vystřelit na něj z pistole Glock 26 s tlumičem. Changošvili zemřel na místě.

Obviněný muž byl krátce poté zadržen nedaleko od místa činu. Před několika dny začalo v Berlíně slyšení ve věci daného případu. Německé vyšetřování se domnívá, že Rus dostal úkol „od státních útvarů ruské vlády“ zlikvidovat Changošviliho.

Jak je uvedeno ve vyjádření Generální prokuratury Spolkové republiky Německo, zabitého gruzínského občana „ruské úřady zařadily… k teroristům“.

Podle ruských zdrojů informovala o činnosti Changošviliho ruská strana jak gruzínské, tak i ukrajinské, americké a německé partnery.

Dříve ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že ruské orgány jednaly s Německem o vydání Changošviliho v souvislosti s jeho účastí na terorismu, a to včetně účasti na výbuchu v moskevském metru.

Výzvy ruských tajných služeb k jejich německým kolegům o vydání Changošviliho byly neformálně zamítnuty, přičemž formální žádost Generální prokuratury RF z toho důvodu nenásledovala, uvedl Putin. Taktéž poznamenal, že Changošvili, který byl zabit v Berlíně, se aktivně účastnil bojových akcí na straně separatistů na Kavkaze.