„…Máme důvody k podezření,  (…) že zlepšení interoperability není zaměřeno ani tak na ochranu naší země, jako na její použití při konfrontaci USA proti Rusku. Že musíme investovat do armády, abychom byli zatáhnutí do konfliktu s Ruskem nebo do budoucí války s Ruskem. Že obecně je nutná silnější armáda, ale ne pro národní obranu, ale pro cizí konflikty a války. Například v Černém moři. Ale pouze proto, aby Rusko neohrožovalo Bulharsko, NATO nebo USA,“ poznamenal autor.

Podle názoru autora by Bulharsko nemělo opakovat chyby z minulosti, kdy se tato země postavila proti Rusku v obou světových válkách a zažila národní katastrofy a ztratila část svých území.

„Když jsme ohrožovali našeho osvoboditele, došlo ke dvěma ze tří národních katastrof. (…) Potřetí se ale nacházíme v táboře ruských nepřátel. A opět na nás dopadla národní katastrofa – ačkoliv naše území ještě nemizí, populace postupně ano,“ píše se v článku.

Tento týden se bulharský ministr obrany Krasimir Karakačanov nachází na návštěvě ve Spojených státech. Šéfovi rezortu se podařilo setkat se svým americkým protějškem, podepsat plán spolupráce a dohodnout se na možnosti platby ve splátkách při nákupu amerických zbraní.

Loni v létě Bulharsko zakoupilo osm stíhaček F-16 Block 70 ze Spojených států v hodnotě přibližně 1,26 miliardy dolarů. Nyní Sofie uvažuje o koupi dalších osmi strojů, aby měla plnou letku.

Prezident Rumen Radev a některé parlamentní strany se opakovaně postavili proti akvizici amerických stíhacích letounů. Podle slov politika se postup při výběru letadel, která mají nahradit sovětské stroje MiG-29, stal „triumfem lobbování.“