Cirkon byl odpálen z paluby fregaty Admirál Gorškov v Bílém moři a následně úspěšně zasáhl cíl v Barentsově moři. Raketa překonala 450 kilometrů za 4,5 minuty. Průměrná rychlost zbraně činila 5,7 tisíc kilometrů za hodinu, maximální přes 9,5 tisíc kilometrů za hodinu.

Americký časopis The National Interest poznamenává, že test rakety probíhal na pozadí rostoucího napětí kolem kontroly zbraní. „Obnova velmocenského soupeření mezi Čínou, Ruskem a Spojenými státy vedla ke zvýšení investic a zájmu o rakety a systémy protiraketové obrany všech stran," uvádí analytik časopisu Anthony Endresen.

Analytik dodává, že úspěchy Ruska v oblasti hypersonických zbraní májí strategický význam, a to „částečně kvůli politickému významu vedení při nasazení pokročilých technologií, ale také proto, že tyto zbraně představují nové spektrum hrozeb pro protivníky a nabízejí určitou úroveň asymetrické hrozby“. Endresen také předpokládá, že o demonstraci Cirkonu projeví zájem státy, které jsou pro Rusko důležité z hlediska obchodu se zbraněmi, třeba Indie.

The Bussines Insider věří, že vývoj hypersonických zbraní hraje klíčovou roli v soutěži mezi Ruskem, Spojenými státy a Čínou, a to kvůli skutečnosti, že proti nim v současné době neexistuje žádná obrana. Hypersonické zbraně jako Cirkon, píše vydání, představují hrozbu nikoli kvůli své rychlosti, ale manévrovatelnosti a nepředvídatelnosti letových drah.

Japonská agentura NHK ze své strany upozorňuje na to, že Rusko usiluje o vývoj zbraní jako Cirkon jako nástrojů překonání amerického systému protiraketové obrany.

„Záběry jasně ukazují, jak raketa zahalená silnými záblesky plamene rychle vzlétá a po náhlé změně směru pohybu okamžitě mizí z dohledu,“ komentuje záběry testu agentura.

Za zmínku stojí, že zahájení provozu hypersonického komplexu je naplánováno na léta 2020-2021 po dokončení státních zkoušek. Cirkon má být ve výzbroji ruského námořnictva, prezident RF Vladimir Putin však dříve zmínil i vývoj Cirkonu pozemní dislokace.