Nápad na navržení autorů vakcíny na udělení Nobelovy ceny patří výboru Státní dumy pro ochranu zdraví.

„Výbor Státní dumy tomu rozumí líp, my se spolupracovníky nic proti nemáme. Především bychom si ale přáli ocenění ve vlastní zemi. A až pak Nobelovu cenu!“ reagoval Gincburg.

V pasáži o eventuálních konkurentech vědec zdůraznil, že Nobelův výbor je velmi nepředvídatelný a že otázka ocenění se posuzuje všestranně. Cena se také uděluje nejen za poslední vědecké vymoženosti, ale také za objevy dost staré.

„Například (pozn. Peyton) Rous dostal svého času Nobelovu cenu za objev Rousova viru, když mu bylo téměř 90 let, 45 let po objevu. Ve svém projevu řekl, že jeho hlavní zásluha spočívá v tom, že se toho dožil! Proto je velmi obtížné předpovědět rozhodnutí Nobelova výboru, i když jsou zpravidla spravedlivá,“ dodal Gincburg.

Dne 11. srpna Rusko jako první země na světě zaregistrovalo vakcínu proti covidu-19 vyvinutou v Ústavu epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji ve spolupráci s Ruským fondem přímých investic a Ministerstvem obrany. Vakcína dostala název Sputnik V.

Bezpečnost vakcíny byla potvrzena ve studii, která se skládala ze dvou fází a zahrnovala 38 dobrovolníků. Bylo zjištěno, že všichni ti, kteří vakcínu dostali, si vyvinuli imunitu vůči infekci. Ředitel Ústavu N. F. Gamaleji Alexandr Ginzburg uvedl, že používání vakcíny mezi občany bude povoleno po třetí fázi výzkumu přípravku. O vakcínu už projevilo zájem hodně jiných zemí, podle ruského ministra zdravotnictví musí být však nejdříve vyrobeno dost dávek pro vnitřní trh.

Poregistrační klinické studie vakcíny proti koronaviru začaly v Moskvě 7. září a první účastníci byli očkováni 9. září. Celkově se výzkumu zúčastní 40 tisíc dobrovolníků, 10 tisíc z nich dostane placebo, což je nutné k otestování účinnosti vakcíny.

Podle informací ze Státního rejstříku léčiv se bude přípravek vyrábět v podobě roztoku pro nitrosvalovou aplikaci.