Drazí čtenáři, určitě se mezi vámi najdou tací, kteří četli v dětství dramatické příběhy z pera Otakara Batličky, Ladislava Mikeše Pařízka a dalších legend české dobrodružné literatury. A možná tuto literaturu v dětství hltal ministr obrany Lubomír Metnar. Jiné vysvětlení pro následující zprávu nemáme.

Česká armáda bude moci vyslat do zahraničních misí příští rok až 851 vojáků a o rok později maximálně o stovku více. Předpokládá to vládní plán vojenských misí v cizině pro příští dva roky, s nímž souhlasila Sněmovna hlasy 131 ze 158 přítomných poslanců. Proti byli poslanci SPD, KSČM a nezařazení zákonodárci. Nyní může mít armáda v zahraničí až 1 096 vojáků, ve skutečnosti jich je nasazeno méně.

V plánovaných počtech na příští dva roky není zahrnuto nasazení až šesti desítek příslušníků speciálních sil v Mali, Nigeru a Čadu. K misi vláda připravila zvláštní návrh, který zatím schválila jen horní komora.

Ministr obrany Lubomír Metnar zdůraznil, že mise jsou v souladu s mezinárodním právem. „Nezačínáme žádnou novou operaci,“ řekl poslancům k dvouletému plánu, který podle něho nezvyšuje nároky na armádu.

Jenže pozor! Právě nasazení českých speciálních sil v Africe je novinkou. A oproti slovům ministra Metnara o novou misi jde. Její pozadí je temné a vyvolává nedůvěru, čí zájem naši elitní vojáci hájí.

Čeští vojáci už působí v Mali, to se ví. Ale co ten Čad a Niger? Jde o zapojení do operace Barkhane. Hlavním záměrem rozšíření operace Barkhane je vytvořit úkolové uskupení evropských zemí pod názvem Takuba, které nahradí v regionu francouzské síly a bude pokračovat v asistenci a poradenství partnerským malijským jednotkám a doprovázet je do bojových operací.

Francie tuto operaci zahájila v srpnu 2014 a v loňském roce pozvala evropské země, aby se do ní zapojily. Její prioritou nyní je přesunout úsilí do jiných částí Mali s cílem eliminovat ozbrojené aktivity teroristických a protivládních sil v novém operačním prostoru.

Z geografického hlediska by bylo hlavním operačním prostorem našich vojáků území Mali. K působení na území Nigeru by došlo pouze v souvislosti s logistickými transporty a přeshraničními operacemi v rámci případného pronásledování teroristických skupin. V Čadu pak sídlí velitelství operace Barkhane, kde bychom obsadili jednotlivci některá místa.

„Vysláním sil a prostředků do Mali, Nigeru a Čadu Česká republika potvrzuje pozici země, která hodlá bojovat se všemi formami terorismu, čímž naplňuje jeden z bodů Programového prohlášení vlády,“ uzavřel ministr Metnar. Náklady na celou dobu mise se odhadují minimálně na 598 milionů korun.

Čtete správně. Jde o francouzské zájmy, které šéf české obrany vydává za zájmy naší republiky. Paříž situaci nezvládá. Ostatně, to se ukázalo před nedávnem, kdy v Mali proběhl vojenský převrat. V zemi vládne junta a Evropská unie to pozorovala zpoza zdi vojenské základny. Mali je evropský Afghánistán, který můžeme opustit s hanbou a bez kýženého výsledku - porážce islámských teroristů.

Těch skoro 600 milionů korun by se dalo utratit v naší republice, třeba na boj s koronavirem. Afrika je jen bláhové dobrodružství, které nepřispěje k bezpečnosti v České republice. Ale to ví určitě i ministr obrany Metnar.

O nasazení českých vojáků hned ve třech afrických státech Sputnik hovořil s poslancem za SPD, místopředsedou zahraničního výboru Poslanecké sněmovny a bývalým diplomatem Jiřím Kobzou.

„V současné době jsme v  situaci, kdy kolem Evropy probíhá celkem osm válečných konfliktů (Náhorní Karabach, Luhansk, Doněck, Irák, Sýrie, Kypr (kde je příměří), Libye a turecké provokace na řeckých hranicích). Kromě toho několik let trvající občanské nepokoje ve Francii a Španělsku, pokud nezmíníme migrační krizi a občanské bouře v USA. Je tedy zřejmé, že naše armáda by měla být doma a připravovat se na obranu území a obyvatel naší země. Nevidím důvod přebírat zodpovědnost za francouzskou cizineckou legii ani proč se míchat do občanských válek v Africe. Proto nesouhlasím s vysíláním našich vojáků, aby umírali někde daleko ve válkách, které nejsou naše," říká politik.

Pokud Mali má dejme tomu nějaký smysl - závazek vůči EU, co budou naši elitní vojáci dělat v Nigeru a Čadu? Není to nasazení zbytečné? Čad není českou kolonií a naše zájmy by měly být jiné.

„Ani závazek vůči EU nezdůvodňuje přítomnost naší armády, aby obhajovala francouzské zájmy. Francie by to obráceně neudělala, to už nás (pamětníky) poučil Mnichov," připomíná pan Kobza.

O nasazení bude rozhodovat ještě Poslanecká sněmovna. Jak skončí hlasování? Projde to?

„Bohužel nejspíš ano, podobné šílené akce mají totiž nejenom podporu eurofilní vlády, ale i ultralevicových, takzvaných ‚opozičních´ stran (Pirátů, STAN,ODS,KDU-ČSL a TOP)," říká poslanec.

Nebude za rok nebo dva Poslanecká sněmovna rozhodovat o nasazení zvláštních sil v Bhútánu? To by také nedávalo smysl.

„Nic není tak šílené ani nesmyslné či zvrhlé, aby to neprošlo v EU a aby nám to EU následně nezkusila vnutit. Necháme se překvapit, kam vláda bude chtít poslat zbytek naší armády,"  říká poslanec za SPD Jiří Kobza.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.