„Novinkou je vojenská angažovanost Turecka. Nese to riziko internacionalizace konfliktu,“ řekl Le Drian, jehož slova cituje agentura.

Ázerbájdžán prohlásil, že Turecko není zapojeno do karabašského konfliktu

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev prohlásil, že Turecko není v žádném případě zapojeno do karabašského konfliktu, a to navzdory různým „fámám a narážkám“.

„Pokud jde o mé prohlášení o zapojení Turecka, měl jsem na mysli samozřejmě jen politické urovnání, postkonfliktní řešení. V současné době Turecko v žádném případě není zapojeno do konfliktu, nehledě na různé fámy a pomluvy v této věci, které nejsou podloženy žádnými fakty, jako to, že turecká F-16 sestřelila arménský Su-25,“ řekl Alijev v rozhovoru pro První televizní kanál Ruska.

Ázerbájdžán požadoval od Paříže omluvu

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev prohlásil, že požaduje od Francie omluvu za slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o údajném přesunu syrských militantů do Baku za účelem vedení bojů v Náhorním Karabachu.

Macron dříve uvedl, že 300 syrských ozbrojenců bylo přepraveno letecky přes turecké město Gaziantep do Baku.

„Žádní žoldáci nejsou, máme armádu 100 000 vojáků. Žádám, aby se Francie omluvila a projevila odpovědnost,“ řekl Alijev v rozhovoru pro televizní kanál Al-Arabíja.

Ruské ministerstvo zahraničí již dříve uvedlo, že Moskva je znepokojena zprávami o přesunu ozbrojenců nelegálních ozbrojených skupin do zóny konfliktu v Náhorním Karabachu. Bylo uvedeno, že podle přicházejících informací jsou ozbrojenci ilegálních ozbrojených skupin, zejména ze Sýrie a Libye, převáděni do zóny konfliktu v Náhorním Karabachu za účelem přímé účasti v bojových akcích. Oficiální mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová uvedla, že Moskva má údaje o syrských žoldnéřích v Náhorním Karabachu, a nejedná se pouze o informace z médií.

Situace v Karabachu

Připomeňme, že Ministerstvo obrany Ázerbájdžánu 27. září prohlásilo, že Ozbrojené síly Arménie ostřelovaly obce na styčné linii v Náhorním Karabachu, podle informací jsou oběti mezi civilisty a vojáky. Podle prohlášení Ministerstva obrany Arménie byl Náhorní Karabach „vystaven leteckým a raketovým útokům“. V Jerevanu prohlásili, že hlavní město Baku „zahájilo ofenzívu“ v karabašském směru. V neuznané Republice Arcach oznámili, že byly dělostřeleckému útoku vystaveny obce v Karabachu, mj. jeho metropole Stěpanakert. Úřady vyzvaly obyvatelstvo, aby se ukrylo, a později bylo v Náhorním Karabachu vyhlášeno stanné právo a mobilizace.

Stanné právo a všeobecná mobilizace byla vyhlášena také v Arménii. Bývalý náměstek ministra spravedlnosti Arménie a bývalý ombudsman Karabachu Ruben Melikjan v rozhovoru pro Sputnik prohlásil, že všeobecná mobilizace se vyhlašuje v Arménii poprvé. Prezident Ázerbájdžánu schválil zavedení stanného práva v řadě měst a regionů země a také zákaz vycházení v celé zemi, vyhlásil také částečnou mobilizaci.

Prezidenti Ruska, USA a Francie vyzvali znepřátelené strany, aby zastavily ozbrojené střety a zavázaly se k zahájení jednání bez předběžných podmínek. Odsoudili také eskalaci napětí a vyjádřili soustrast příbuzným zahynulých a zraněných.