„Chtěl bych vytvořit alianci jaderných zemí, které využívají jadernou energii. Chci, abychom se ujistili, že je vnímána jako něco mezi zcela čistým zdrojem a mezi fosilními palivy," řekl po středečním zasedání slovenské vlády.

Premiér chce tuto otázku nastolit na summitu Evropské unie.

„Chci na summitu otevřít téma, jak budeme stavět na jaderné energii. Protože je velký rozdíl, když existuje země, která nemá elektřinu vyrobenou jadernou elektrárnou a vše pochází z fosilních paliv, a pak je tu země jako my, která má plus nebo mínus polovinu elektřiny z jaderných elektráren. Předstíráme, že jaderná energie je špinavá jako uhlí. To pro mě není fér," řekl Matovič a dodal, že očekává klíčovou podporu například od Francie.

Všichni premiéři v moderních dějinách nezávislého Slovenska byli dosud pro zachování a rozvoj jaderné energie.

Unikátní metoda prověřování materiálů pro reaktory jaderné elektrárny

Vědci z Tomské polytechnické univerzity navrhli nový, ve světě bezkonkurenční nástroj ke zkoumání strukturních materiálů jaderných reaktorů - tzv. paprsky zrychlených atomů. S jejich pomocí je podle tiskové služby univerzity možné mnohem rychleji kontrolovat radiační odolnost nových materiálů.

Výsledky výzkumu, který odborníci TPU provedli společně s kolegy z Ta-lienské polytechnické univerzity (Čína), jsou prezentovány na VII. mezinárodním kongresu Energetické toky a radiační efekty (EFRE-2020), který se konal v Tomsku.

Konstrukční prvky jaderných reaktorů, včetně těch, které pracují v jaderných elektrárnách, se nacházejí ve velmi drsných podmínkách. Během svého životního cyklu jsou vystaveny tak intenzivní radiační zátěži, že atomy jejich krystalové mřížky mění svou polohu, čímž dochází k radiačnímu poškození těchto prvků.

To znamená, že prvky reaktorů, především ty, které generují palivo, by neměly podstatně měnit své vlastnosti po celou dobu provozu, ale při nízkém radiačním odporu může dojít k jejich deformaci a destrukci. Zvyšování stability konstrukčních materiálů je proto jedním z nejdůležitějších problémů nauky o radiačních materiálech.

Vědci na celém světě řeší tento problém zkoumáním materiálů z hlediska radiační odolnosti. Za tímto účelem je umístí do neutronové ozařovací komory poblíž reaktoru a sledují vznik podstatných změn. Takový výzkum trvá obvykle několik let, proto tato cesta není příliš vhodná k rychlému vyvíjení nových materiálů a technologií.

Jak vysvětlil jeden z autorů studie, profesor katedry nauky o materiálech TPU Alexandr Puškarjov, nyní se místo ozařování neutrony používá imitace ozáření paprsky nabitých částic.

K simulovanému ozařování se používají dva nástroje: elektronové a iontové paprsky. Mechanismy vzniku radiačních defektů při ozáření paprsky nabitých částic a neutrony jsou však výrazně odlišné, což snižuje spolehlivost studie.

Vědci z TPU navrhli nový nástroj - paprsky zrychlených atomů. Jejich tvorba probíhá pomocí generátoru silných iontových paprsků, vyvinutého univerzitním profesorem Gennadijem Remněvem. Nejprve se vytvoří paprsek zrychlených iontů, poté dojde k procesu jejich dobíjení a vzniku zrychlených atomů a poté se k ozařování materiálů použijí zrychlené atomy s energií stovek kiloelektronvoltů.