„Doporučuji všem, kteří se vyjadřují k přímé účasti Turecka v agresi Ázerbájdžánu vůči Arménii v tom smyslu, že tato účast nemá nic společného s NATO, aby se laskavě seznámili se zněním Severoatlantické smlouvy. Jediný její skutečně závazný článek je ten s číslem 1. Všichni signatáři této smlouvy se jím přímo zavazují vyhýbat se válečným konfliktům a veškeré spory a konflikty řešit výhradně mírovými prostředky v souladu s Chartou OSN,“ píše Štefec na Facebook s tím, že Ankara by měla postupovat podle dotyčného článku.

„Tvrdit, že Turecko někde válčí nebo připravuje v rozporu s touto smlouvou válku jako NEČLEN NATO je proto z hlediska mezinárodního práva naprostý nesmysl. Turecko JE členskou zemí Aliance, a bude jí až do jeho vystoupení, vyloučení, nebo do jejího rozpadu, a po tu dobu je povinno zachovávat ustanovení zmíněné smlouvy,“ uvádí.

Analytik pak dodává, že jestli není při porušení svých aliančních povinnosti Turecko sankcionováno, znamená to, že má se svými kroky tichý souhlas NATO či přímou podporu vedení a členů aliance, včetně České republiky.

Konflikt v Náhorním Karabachu

Ozbrojené střety na linii dotyku v Náhorním Karabachu začaly 27. září. Arménie a Ázerbájdžán se navzájem obviňují z rozpoutání konfliktu, informuje se o dělostřeleckém ostřelování civilních obcí neuznané republiky, včetně jejího hlavního města Stěpanakertu. Arménie vyhlásila válečný stav a všeobecnou mobilizaci. Ázerbájdžán vyhlásil částečnou mobilizaci a místy válečný stav.

Prezidenti Ruska, USA a Francie vyzvali znepřátelené strany, aby zastavily ozbrojené střety a zavázaly se k zahájení jednání bez předběžných podmínek. Odsoudili také eskalaci napětí a vyjádřili soustrast příbuzným zahynulých a zraněných. Turecko ze své strany uvedlo, že je připraveno poskytnout Ázerbájdžánu jakoukoli požadovanou pomoc.

Konflikt v Náhorním Karabachu začal v únoru roku 1988, kdy Náhorně-Karabašská autonomní oblast vyhlásila vystoupení ze složení Ázerbájdžánské SSR. V průběhu ozbrojené konfrontace v letech 1992 až 1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi přilehlými okresy. 

Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci minské skupiny OBSE za spolupředsednictví Ruska, USA a Francie. Ázerbájdžán trvá na zachování své územní celistvosti, Arménie zase hájí zájmy neuznané republiky, protože Republika Arcach není smluvní stranou.