Putin připomenul, že Arménie je členskou zemí OSKB a že Rusko má vůči této zemi určité závazky.
„Co se týče plnění Ruskem svých smluvních závazků, vždy jsme plnili, plníme a budeme plnit své závazky. Jsem ve stálém pracovním kontaktu s premiérem Arménie a arménské vedení nemá žádné otázky ohledně kvality plnění spojeneckých závazků,“ prohlásil Putin.
„Jsem ve stálém kontaktu s Pašinjanem v otázce Karabachu,“ zdůraznil.
Připomeňme, že Ministerstvo obrany Ázerbájdžánu 27. září prohlásilo, že Ozbrojené síly Arménie ostřelovaly obce na styčné linii v Náhorním Karabachu, podle informací jsou oběti mezi civilisty a vojáky. Podle prohlášení Ministerstva obrany Arménie byl Náhorní Karabach „vystaven leteckým a raketovým útokům“. V Jerevanu prohlásili, že hlavní město Baku „zahájilo ofenzívu“ v karabašském směru. V neuznané Republice Arcach oznámili, že byly dělostřeleckému útoku vystaveny obce v Karabachu, mj. jeho metropole Stěpanakert. Úřady vyzvaly obyvatelstvo, aby se ukrylo, a později bylo v Náhorním Karabachu vyhlášeno stanné právo a mobilizace.
Stanné právo a všeobecná mobilizace byla vyhlášena také v Arménii. Bývalý náměstek ministra spravedlnosti Arménie a bývalý ombudsman Karabachu Ruben Melikjan v rozhovoru pro Sputnik prohlásil, že všeobecná mobilizace se vyhlašuje v Arménii poprvé. Prezident Ázerbájdžánu schválil zavedení stanného práva v řadě měst a regionů země a také zákaz vycházení v celé zemi, vyhlásil také částečnou mobilizaci.
Prezidenti Ruska, USA a Francie vyzvali znepřátelené strany, aby zastavily ozbrojené střety a zavázaly se k zahájení jednání bez předběžných podmínek. Odsoudili také eskalaci napětí a vyjádřili soustrast příbuzným zahynulých a zraněných.
Konflikt v Náhorním Karabachu začal v únoru roku 1988, kdy Náhorně-Karabašská autonomní oblast vyhlásila vystoupení ze složení Ázerbájdžánské SSR. V průběhu ozbrojené konfrontace v letech 1992 až 1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi přilehlými okresy. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci Minské skupiny OBSE za spolupředsednictví Ruska, USA a Francie. Ázerbájdžán trvá na zachování své územní celistvosti, Arménie zase hájí zájmy neuznané republiky, protože Republika Arcach není smluvní stranou.