Na snímku slovenská kráska pózuje ve dvou tričkách: bílé a černé s přáním Václava Havla Ferdinandu Vaňkovi. Rollins k fotce sdílela také příspěvek, ve kterém uvedla, že nákupem trička přispějete nadaci Výbor dobré́ vůle Olgy Havlové.

„Dnes se v nebi usmívám na dva skvělé lidi… A pokud dnes chcete udělat něco hezkého, kupte si limitovanou edici trička, které najdete v therapyprague, nebo on-line na blackoutfashion.cz. Nákupem přispějete Nadaci Olgy Havlové. Všechno nejlepší pane prezidente a vše nejlepší můj milovaný otče,” napsala.

Uživatelé ale měli různé mínění ohledně trička. 

my_nameis_lude napsal: „Promiň, ale Havel na tričku je hanba...“

Hookpet souhlasil: „Triko s tím vochmelkou bych si nevzal.“

„Objednáme, ale ta trička vypadají bombasticky,“ napsala petulkapetulik_vermi.

Nahlovskaalena také podpořila zpěvačku: „Už to vidím, přemýšlím rychleji než klikám!!!!! Díky za tip!!!“

„No to je děs, abych nosila tričko s Havlem, kolik dostala za reklamu, co ti lidi za peníze neudělají,“ okomentovala barboradirbakova.

Václav Havel byl český dramatik, esejista, disident. Byl devátým a posledním prezidentem Československa (1989–1992) a prvním prezidentem České republiky (1993–2003).

Za desetiletého prezidentství Václava Havla se Česká republika stala v roce 1999 členem Severoatlantické aliance (NATO) a do závěrečné fáze pokročilo přijímání za člena Evropské unie, kam bylo Česko přijato v roce 2004.

Kontroverze vyvolal již jeden z prvních kroků, který Václav Havel vykonal v úřadu prezidenta republiky. Bylo jím vyhlášení rozsáhlé amnestie v roce 1990. Došlo k propuštění 23 000 vězňů z celkového počtu 31 000. Jednalo se o osoby odsouzené na maximálně tři roky. Mezi propuštěnými však byli i pachatelé těžkých zločinů. Ostatním vězňům byla odpuštěna třetina až polovina trestu. Taktéž bylo zastaveno stíhání osob, kterým hrozily nanejvýše tři roky.

Kritiku si vysloužily i některé milosti, které Havel udělil, například v roce 2001 byla udělená milost Zdeňku Růžičkovi, který byl obviněn z dvojnásobné vraždy.

Dalším kontroverzním krokem byla omluva sudetským Němcům v Mnichově v roce 1990. Za tento krok si Havel vysloužil kritiku části veřejnosti.

Václav Havel bývá také kritizován za podporu bombardování Jugoslávie, při kterém mu je falešně přisuzováno použití pojmu bombardování ve spojitosti se slovem „humanitární“.

V reakci na neochotu Francie a Německa podpořit americký vojenský zásah proti Iráku podepsal Václav Havel a sedm dalších evropských státníků takzvaný Dopis osmi, ve kterém vyjádřili podporu vojenské invazi. Dokument vyvolal řadu protichůdných reakcí na domácí i mezinárodní politické scéně, zejména po následné válce v Iráku, kdy se nepodařilo žádný z oficiálně uváděných důvodů pro tento konflikt prokázat. Od Dopisu osmi se Havel později distancoval.