Co se skrývá? Kdo se skrývá? I tak může být hodnocena situace kolem ruského opozičního politika, blogera A. Navalného. Na první otázku se budu snažit odpovědět, na tu druhou si budete muset odpovědět sami.
Masivní přechod na dotovanou „zelenou energii“, zastavení jaderných, uhelných elektráren a nyní snad i znesnadnění dovozu zemního plynu z Ruska. Dlouhodobý boj o projekt, téměř dokončeného tranzitního plynovodu do Evropy NORD STREAM se snaží NĚKDO brzdit, nejlépe úplně zastavit. Proč je takový zájem na zastavení dodávek zemního plynu, neopomenutelného média pro zajištění bezpečných dodávek energií nejen pro domácnosti, ale především firmy? Vše probíhá v době, kdy se zásadně mění energetický mix v jednotlivých zemích EU, a to v souladu s jednotnou evropskou energetickou politikou. Do jaké míry jsou firmy podnikající v zemích EU konkurence schopné na světovém trhu, když tvorba ceny jejich produktů je rovněž odvislá od cen energií.
Jak to je s cenou a bezpečností dodávek energií pro občany zemí EU, jak prudce roste v těchto zemích energetická chudoba? Kdo z občanů si bude moci v krátké budoucnosti dovolit tolik potřebné energie pro svoji domácnost, aby neupadl do energetické chudoby? Nestane se energie luxusem a bude určena jen pro bohaté? To jsou otázky, které se občanům „moc neříkají“, to by přece neměli vědět??!!
O to méně lze pochopit právě ze strany západních mocností, EU nevyjímaje, nenávistné útoky vůči Rusku s pravděpodobným cílem zpřetrhat nejen hospodářské, obchodní, ale i diplomatické styky.
Jak jinak je možné nazvat jeden z posledních útoků tzv. „kauza Navalnyj“, která by mohla rozjitřit lidské city. Otázkou zůstává, proč by se chtěl Putin zbavit takové opozice, jako je bloger NAVALNYJ. Takovou opozici si rozumný vůdce bude chovat jako ve „vatičce“. Nebo si snad někdo myslí, že Putin není rozumný vůdce? To snad nemůže napadnout ani jeho největší nepřátele, a to dokonce ve chvíli jejich deliria.
Merklová se postavila hrdinně k „záchraně“ Navalného. Škoda, že neměla stejný postoj k pronásledování politiků např. v Katalánsku a neposkytla všem ochranu.
Vezměme v úvahu jen část „podivností“, které v případě Navalného může sledovat i laik:
Pokud se budeme věnovat podrobně celému ději kolem „akce Navalnyj“, nezbude nám ani „pár kapek Novičoku“. To, co z celého nařčení zbude, je pouze a jen „pár kapek hořkosti“. Zbývá nám k zamyšlení, zda útoky na Rusko nejsou jen skrytým zájmem dostat se k jeho nerostnému bohatství, a navíc porobit státy Evropy. Vyřadit EU z postavení nejvyspělejšího seskupení na světě.
Vítězem v tomto nepřátelském tažení rozhodně nebude skomírající Evropská unie. Proces rozpadu EU je v chodu. Velká Británie patřila mezi politicky a ekonomicky nejvýznamnější státy EU. Odchod Velké Británie z EU je katastrofální prohra strůjců dosavadní politiky EU. Je to důkaz, že stávající vůdcové EU nejsou schopni sebereflexe, nápravy a návratu ke kořenům. Velká Británie dala svým odchodem najevo, že hodlá bránit národní zájmy, zájmy svých občanů a evropské hodnoty.
Závěrem si položme otázku. Kdo budou vítězové v této historické epoše?