„Závisí to na pracovním harmonogramu prezidentů a na účelnosti. Víte, že to vůbec neznamená, že ruská strana cítí nějaký deficit pracovních kontaktů,“ řekl Peskov v rámci odpovědi na otázku, proč ruský prezident Vladimir Putin od začátku konfliktu v Karabachu třikrát hovořil s arménským premiérem Nikolem Pašiňanem, ale ani jednou s prezidenty Turecka a Ázerbájdžánu Tayyipem Erdoganem a Ilhamem Alijevem.
„Proto je rusko-turecký a rusko-ázerbájdžánský dialog o konfliktu v Karabachu, stejně jako rusko-arménský, veden na vysoké úrovni a průběžně,“ řekl tiskový tajemník ruského prezidenta.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v neděli telefonicky hovořil se svým arménským protějškem Zograbem Mnacakaňanem o situaci v zóně konfliktu v Náhorním Karabachu, byla zdůrazněna nutnost co nejrychlejšího zastavení střelby, uvádí Ministerstvo zahraničních věcí RF.
„Ruská strana vyjádřila znepokojení nad stoupajícím počtem civilních obětí. Byla zdůrazněna nutnost co nejrychlejšího zastavení střelby. Byla potvrzena připravenost pomoci stranám při návratu procesu urovnání situace v Náhorním Karabachu na politickou a diplomatickou úroveň pod záštitou spolupředsedů
Minské skupiny OBSE v souladu se společným prohlášením prezidentů Ruska, Spojených států a Francie,“ zdůraznilo ministerstvo.
Konflikt v Náhorním Karabachu vypukl v únoru 1988, když autonomní oblast Náhorní Karabach oznámila vystoupení ze složení Ázerbájdžánské SSR. V důsledku ozbrojené konfrontace v letech 1992-1994 přišel Ázerbájdžán o kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi přilehlými okresy.
Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy, Ruskem, USA a Francií. Ázerbájdžán trvá na zachování své územní celistvosti, Arménie hájí zájmy neuznané republiky, protože Náhorní Karabach se jednání neúčastní.