„Stěpanakert je ostřelován raketami. Nasazují protivzdušné systémy Smerč, Polonez a také Kasirga turecké výroby,“ řekl Ovannisjan.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany dříve učinilo prohlášení, že jeho radiolokační systémy protivzdušné obrany zaregistrovaly vypuštění rakety z arménského území.

„5. října ráno zaznamenaly technické prostředky radiolokačních systémů ázerbájdžánských sil protivzdušné obrany odpálení rakety na Ázerbájdžán ze startovacích pozic v Jermukském, Gafanském a Berdském rajónu

Arménie,“ uvádí se v prohlášení ázerbájdžánského ministerstva obrany.

Podle údajů ázerbájdžánské generální prokuratury stoupl počet mrtvých ázerbájdžánských civilistů v důsledků bojů na styčné linii v Náhorním Karabachu na 24 lidí, raněných na 121.

„V danou chvíli činí počet mrtvých 24, raněných 121 občanů. Bylo zničeno 56 civilních objektů a 306 obytných domů,“ informovala tisková služba ministerstva obrany.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany učinilo 27. září prohlášení, že arménská armáda ostřelovala obce na styčné linii v Náhorním Karabachu, kde jsou mrtví mezi civilisty a vojáky. Arménské ministerstvo obrany zase prohlásilo, že Náhorní Karabach „byl vystaven leteckým a raketovým útokům“.

V Jerevanu prohlásili, že Baku „zahájil útok“ v karabašském směru. V neuznané Republice Arcach sdělili, že dělovému ostřelování byly vystaveny obce v Náhorním Karabachu, včetně metropole Stěpanakert. Úřady vyzvaly občany, aby se ukryli v krytech, a později v Náhorním Karabachu vyhlásily stanné právo a mobilizaci.

Stanné právo a všeobecnou mobilizaci vyhlásila také Arménie. Bývalý náměstek ministra spravedlnosti této země, bývalý ombudsman Náhorního Karabachu Ruben Melikjan v rozhovoru pro Sputnik řekl, že všeobecná mobilizace je vyhlášena v Arménii poprvé.

Ázerbájdžánský prezident schválil stanné právo v řadě měst a regionů republiky a také zákaz vycházení a částečnou mobilizaci.

Řada států, včetně RF a Francie, vyzvala strany ke zdrženlivosti. Turecko prohlásilo, že poskytne Ázerbájdžánu veškerou podporu, o kterou požádá, kvůli vyhrocení situace v Náhorním Karabachu.

Konflikt v Náhorním Karabachu

Konflikt v Náhorním Karabachu vypukl v únoru 1988, když autonomní oblast Náhorní Karabach oznámila vystoupení ze složení Ázerbájdžánské SSR. V důsledku ozbrojené konfrontace v letech 1992-1994 přišel Ázerbájdžán o kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi přilehlými okresy.

Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy, Ruskem, USA a Francií. Ázerbájdžán trvá na zachování své územní celistvosti, Arménie hájí zájmy neuznané republiky, protože Náhorní Karabach se jednání neúčastní.