Ruské tanky T-90M Proryv mají být v průběhu další modernizace vybaveny zdokonaleným systémem aktivní ochrany Arena-M. Uvádí se to ve zprávě 38. Vědeckovýzkumného zkušebního ústavu obrněných zbraní a techniky ruského ministerstva obrany. Odborníci také hodlají zdokonalit dynamickou ochranu: T-90M dostane stejný systém jako T-14 Armata. Zkrátka, vše pro zvýšení životnosti tanku a samozřejmě bezpečnosti posádky. O co se vlastně jedná? A co s tím mají společného jaderné zbraně?

Jak se chrání tanky?

Je všeobecně známo, že tank je jedním z nejlépe chráněných druhů techniky. Od okamžiku výroby prvního tanku země, které se tomu věnovaly, mezi sebou stále soutěžily v tom, komu se podaří udělat pancíř tlustší a kanon silnější. Tanky měly ale vždy stejně dost dobré šance na přežití v boji s podobnými druhy zbraní. Všechno se však změnilo po vzniku protitankových střel- nyní totiž mohl být útok na tank zasazen nečekaně z malého jeepu anebo dokonce z odpalovacího zařízení v lidských rukou. To pak byly všechny tuny oceli a pancíře bezmocné. A tak se zrodil nápad tankové „protiraketové obrany“.

Dynamický pancíř (ochranu) dostaly dnes prakticky všechny tanky na světě. Obvykle jde o ploché kontejnery nebo štíty, které obsahují i výbušninu. Když je zasáhne granát nebo střela, dojde k mířené explozi dynamické ochrany, která zničí střelu nebo změní trajektorii granátu. Tím se sníží dopad na tank.

Na rozdíl od dynamické ochrany je ta aktivní obranný systém, který zlikviduje letící střelu nebo granát již za letu. Tento systém má radar, ovládání a soubor municí, které jsou odpáleny na útočící střelu. Vývoj systémů aktivní ochrany byl jednou z priorit v SSSR a dnes je v Rusku.

Protiraketová „kupole“ a ochranné štíty

Práce na vývoji prvních systémů aktivní ochrany tanků byla zahájena v SSSR již v šedesátých letech. Konstruktéři měli vyřešit na tu dobu dost složité úkoly. Bylo zapotřebí objevit a sledovat pohyb velmi rychlého objektu letícího směrem k tanku a v potřebnou chvíli mu vyslat vstříc střelu.

Tento systém měl fungovat plně automaticky, být kompaktní a mít jednoduché ovládání. Systém byl nakonec vyvinut až v roce 1983, když byl do výzbroje přijat Drozd (1030М-01). 

Drozd je instalován na tanky T-55AD. Je to první sériový tank s aktivní ochranou na světě. Drozd dokázal sestřelit rakety nebo granáty, které útočily na tank zpříma.

Koncem osmdesátých let byly zahájeny práce na zdokonalení systémů aktivní ochrany. Měly být přesnější a chránící ze všech stran. Rovněž bylo třeba zmenšit prostor zásahu budoucích systémů, aby byly minimalizovány „vedlejší škody“ pro vlastní pěchotu.

Byla tedy zahájena práce na systémech Barier a Arena. Nejdokonalejší je ten poslední, jehož použití mělo snížit pravděpodobnost zásahu vlastní pěchoty střepinami nepřátelské střely nebo municí samotného systému. Pro systém Arena byl dokonce vyvinut speciální komplet pro boj ve městě. Ten se dal nainstalovat na nejpopulárnější sovětský tank T-72. Měl dodatečné štíty po stranách, jež měly zaktivizovat kumulační bojové hlavice granátů a protitankových střel v jisté vzdálenosti od skutečného pancíře tanků. To umožnilo zachránit pancíř před žhavým proudem těchto střel: ztratily sílu a teplotu.

Arena-M, kterou mají být vybaveny tanky T90-M, je zdokonalenou verzí Areny-1.

„Vševidoucí“ věž s útočícím jádrem

Nejdokonalejší ze systémů let kolem r. 2010 je systém aktivní ochrany Afghanit instalovaný na tank T-14 Armata. Systém je vybaven vlastním radarem a rychlostním ovládáním, které funguje spolu se systémem ochrany tanku. V případě objevení ochranným systémem laserového záření, což znamená eventuální zaměření na tank protitankové munice, vzniká s pomocí zadýmovacích granátů na vzdálenosti asi 200 metrů od tanku krycí clona. Když se přece jen střela přiblíží k tanku, bude spuštěn systém aktivní ochrany: tanková věž s kanony se obrátí na potřebnou stranu a bude odpálena antimunice, která zničí střelu svým útočným jádrem na vzdálenosti 3-5 metrů. Má se za to, že Afghanit dokáže zlikvidovat munici letící proti tanku rychlostí až 1 700 metrů za sekundu.

Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj