Již dříve lídři Ruska, USA a Francie, spolupředsednických zemí Minské skupiny OBSE, vyzvali k okamžitému zastavení válečných aktivit v Náhorním Karabachu. Prezidenti Vladimir Putin, Donald Trump a Emmanuel Macron vyslovili soustrast rodinám obětí a raněných. Rovněž vyzvali Jerevan a Baku k obnovení jednání, a to bez žádných podmínek.

„Středem pozornosti rozhovoru byl znovu konflikt mezi Ázerbájdžánem a Arménií v Náhorním Karabachu. Kancléřka vyslovila znepokojení ohledně

pokračujících střetů a rostoucího počtu obětí. Zdůraznila, že všechny strany mají okamžitě zastavit palbu a zahájit jednání. Plně podpořila prohlášení spolupředsedů Minské skupiny (Francie, Rusko, USA) z 1. října,“ sdělila novinářům zástupkyně mluvčího německé vlády Ulrike Demmerová.

Merkelová se rovněž vyslovila pro dosažení humanitárního příměří za účelem poskytnutí pomoci vojákům.

Konflikt v Náhorním Karabachu

Ministerstvo obrany Ázerbájdžánu 27. září prohlásilo, že Ozbrojené síly Arménie ostřelovaly obce na linii dotyku v Karabachu a že došlo k obětem na životech mezi civilisty a vojáky. Podle prohlášení Ministerstva obrany Arménie byl Náhorní Karabach „vystaven leteckým a raketovým útokům“. V Jerevanu prohlásili, že Baku „zahájil ofenzívu“ v karabašském směru. V neuznané Republice Arcach oznámili, že z děl byly ostřelovány obce v Náhorním Karabachu, mj. i metropole Stěpanakert. Úřady místní obyvatele vyzvaly, aby se ukryli, a později v Náhorním Karabachu vyhlásily stanné právo a mobilizaci.

Stanné právo a všeobecnou mobilizaci vyhlásila také Arménie. Bývalý náměstek ministra spravedlnosti Arménie a bývalý ombudsman Náhorního Karabachu Ruben Melikjan v rozhovoru pro Sputnik prohlásil, že všeobecná mobilizace byla v Arménii vyhlášena poprvé. Prezident Ázerbájdžánu schválil vyhlášení stanného práva v řadě měst a regionů země, a zákaz vycházení v zemi, vyhlásil také částečnou mobilizaci.

Řada států, včetně Ruska a Francie, vyzvala strany k zastavení palby a obnovení jednání. Turecko uvedlo, že Ázerbajdžánu poskytne jakoukoliv požadovanou podporu v souvislosti s dalším vyostřením situace v Náhorním Karabachu.

Konflikt v Náhorním Karabachu začal v únoru 1988, kdy autonomní oblast Náhorní Karabach oznámila odtržení od Ázerbájdžánské SSR. V důsledku ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy – Ruskem, USA a Francií.