Kosačev poznamenal, že je k tomu ale potřeba zájem všech stran, jež se konfliktu účastní.

Arménský premiér Nikol Pašinjan v sobotu prohlásil, že otázku nasazení ruských mírových sil v Karabachu lze projednat v rámci Minské skupiny OBSE.

„Mírové síly jsou účinné pouze tehdy, když jsou v tom zainteresovány všechny strany konfliktu. Za prvé, potřebujeme přesně vyslovenou vůli všech stran,“ řekl Kosačev v nedělním rozhovoru pro Sputnik.

Za druhé, dle něj mírové síly potřebují možná vícestranný formát, aby nezastupovaly pouze jednu zemi.

„Proto by měl být tento mandát projednán v rámci Minské skupiny, a bude-li třeba, v rámci celé OBSE,“ řekl na závěr Kosačev.

Oficiální mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov již dříve vyjádřil k možnosti vyslat ruské mírové síly do Náhorního Karabachu. Jak uvedl, Kreml takový krok učiní pouze se souhlasem Ázerbájdžánu a Arménie.

„Mírové síly mohou vstoupit pouze se souhlasem obou stran,“ řekl Peskov.

Konflikt v Náhorním Karabachu

Ministerstvo obrany Ázerbájdžánu 27. září prohlásilo, že Ozbrojené síly Arménie ostřelovaly obce na linii dotyku v Karabachu a že došlo k obětem na životech mezi civilisty a vojáky. Podle prohlášení Ministerstva obrany Arménie byl Náhorní Karabach „vystaven leteckým a raketovým útokům“. V Jerevanu prohlásili, že Baku „zahájil ofenzívu“ v karabašském směru. V neuznané Republice Arcach oznámili, že byly z děl byly ostřelovány obce v Náhorním Karabachu, mj. i metropole Stěpanakert. Úřady místní obyvatele vyzvaly, aby se ukryli, a později v Náhorním Karabachu vyhlásily stanné právo a mobilizaci.

Stanné právo a všeobecnou mobilizaci vyhlásila také Arménie. Bývalý náměstek ministra spravedlnosti Arménie a bývalý ombudsman Náhorního Karabachu Ruben Melikjan v rozhovoru pro Sputnik prohlásil, že všeobecná mobilizace byla v Arménii vyhlášena poprvé. Prezident Ázerbájdžánu schválil vyhlášení stanného práva v řadě měst a regionů země, a zákaz vycházení v zemi, vyhlásil také částečnou mobilizaci.

Řada států, včetně Ruska a Francie, vyzvala strany k zastavení palby a obnovení jednání. Turecko uvedlo, že Ázerbajdžánu poskytne jakoukoliv požadovanou podporu v souvislosti s dalším vyostřením situace v Náhorním Karabachu.

Konflikt v Náhorním Karabachu začal v únoru 1988, kdy autonomní oblast Náhorní Karabach oznámila odtržení od Ázerbájdžánské SSR. V důsledku ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy – Ruskem, USA a Francií.