„Zahájení palby z arménského území na to ázerbájdžánské má zjevně provokativní charakter a rozšiřuje prostor
bojových aktivit,“ prohlásil generálplukovník Gasanov.
Mluvčí arménského ministerstva obrany Šušan Stěpanjanová popřela ostřelování Ázerbájdžánu z území Arménie.
„Ministerstvo obrany Arménie oficiálně sděluje, že z území Republiky Arménie směrem na Ázerbájdžán žádná palba neprobíhá,“ napsala Stěpanjanová na Facebooku.
Mluvčí karabašského prezidenta Vagram Pogosjan již dříve sdělil, že v neděli bylo v reakci na ostřelování Stěpanakertu zlikvidováno vojenské letiště v ázerbájdžánském městě Gjandža. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany však popřelo informace o zničení vojenského letiště. V důsledku ostřelovaní byli zraněni civilisté, a také byla narušena civilní infrastruktura a historické budovy, uvádí v resortu.
Stanné právo a všeobecnou mobilizaci vyhlásila také Arménie. Bývalý náměstek ministra spravedlnosti Arménie a bývalý ombudsman Náhorního Karabachu Ruben Melikjan v rozhovoru pro Sputnik prohlásil, že všeobecná mobilizace byla v Arménii vyhlášena poprvé. Prezident Ázerbájdžánu schválil vyhlášení stanného práva v řadě měst a regionů země, a zákaz vycházení v zemi, vyhlásil také částečnou mobilizaci.
Řada států, včetně Ruska a Francie, vyzvala strany k zastavení palby a obnovení jednání. Turecko uvedlo, že Ázerbajdžánu poskytne jakoukoliv požadovanou podporu v souvislosti s dalším vyostřením situace v Náhorním Karabachu.
Konflikt v Náhorním Karabachu začal v únoru 1988, kdy autonomní oblast Náhorní Karabach oznámila odtržení od Ázerbájdžánské SSR. V důsledku ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy – Ruskem, USA a Francií.