„Drazí krajané, bratři a sestry, zažíváme snad ten nejvíce rozhodující okamžik v naší tisícileté historii. Ázerbájdžánsko-turecké loupežné skupiny nechtějí prostě vyřešit karabašskou otázku, jejich cílem jsou Arméni celého světa. Chtějí pokračovat v politice arménské genocidy,“ řekl.

„Stovky tanků a bojových vozidel pěchoty, tisíce granátů a raket, desítky letadel a stovky dronů, desetitisíce pěšáků útočí po celé kontaktní linii. Na jedno bojové stanoviště útočí 150-200 nepřátelských vojáků. Tyto útoky se opakují, doprovázené raketovými a dělostřeleckými údery,“ dodal Pašiňan.

Podle jeho slov nehledě na všechny tyto snahy ázerbájdžánské ozbrojené síly nedokázaly vyřešit strategické úkoly.

„Naši vojáci a dobrovolníci ukazují příklady hrdinství a neochvějnosti. Stovky kusů nepřátelské techniky, desítky letadel a vrtulníků, stovky dronů byly zničeny. Ztráty na živé síle přesahují několik tisíc,“ řekl Pašiňan.

Řekl, že boje na kontaktní linii pokračují i v sobotu, arménská armáda provedla úspěšné protiofenzivní operace a zničila několik útvarů zvláštního určení. Pašiňan rovněž uvedl, že nepochybuje o vítězství arménských sil.

Kromě toho prohlásil, že na různých úrovních řídí 150 tureckých vojáků.

„Podle informací našich vojáků jsou do bojových akcí zapojeni

syrští žoldáci a teroristé, turecké speciální jednotky,“ dodal.

Premiér označil rozsah „ázerbájdžánsko-tureckého teroristického útoku“ za bezprecedentní a v 21. století velmi vzácný. 

Ázerbájdžánská strana naopak popírá jakoukoliv účast Turecka v bojových akcích. Ministr zahraničí země popírá zprávy o přesunu žoldáků ze Sýrie a tvrdí, že proti Baku je vedena informační kampaň.

Konflikt v Náhorním Karabachu

Ministerstvo obrany Ázerbájdžánu 27. září prohlásilo, že Ozbrojené síly Arménie ostřelovaly obce na linii dotyku v Karabachu a že došlo k obětem na životech mezi civilisty a vojáky. Podle prohlášení Ministerstva obrany Arménie byl Náhorní Karabach „vystaven leteckým a raketovým útokům“. V Jerevanu prohlásili, že Baku „zahájil ofenzívu“ v karabašském směru. V neuznané Republice Arcach oznámili, že byly z děl byly ostřelovány obce v Náhorním Karabachu, mj. i metropole Stěpanakert. Úřady místní obyvatele vyzvaly, aby se ukryli, a později v Náhorním Karabachu vyhlásily stanné právo a mobilizaci.

Stanné právo a všeobecnou mobilizaci vyhlásila také Arménie. Bývalý náměstek ministra spravedlnosti Arménie a bývalý ombudsman Náhorního Karabachu Ruben Melikjan v rozhovoru pro Sputnik prohlásil, že všeobecná mobilizace byla v Arménii vyhlášena poprvé. Prezident Ázerbájdžánu schválil vyhlášení stanného práva v řadě měst a regionů země, a zákaz vycházení v zemi, vyhlásil také částečnou mobilizaci.

Řada států, včetně Ruska a Francie, vyzvala strany k zastavení palby a obnovení jednání. Turecko uvedlo, že Ázerbajdžánu poskytne jakoukoliv požadovanou podporu v souvislosti s dalším vyostřením situace v Náhorním Karabachu.

Konflikt v Náhorním Karabachu začal v únoru 1988, kdy autonomní oblast Náhorní Karabach oznámila odtržení od Ázerbájdžánské SSR. V důsledku ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy – Ruskem, USA a Francií.