Na mimořádném jednání Evropské rady v Bruselu, které se konalo ve čtvrtek 1. října a v pátek 2. října, se mimo jiné řešila otázka napětí ve východním Středomoří. Přední představitelé jednotlivých členských států EU vyslovili svou solidaritu vůči Kypru a Řecku a varovali Turecko před možnými provokacemi z její strany, které by mohly vést k další eskalaci. Předseda české vlády Andrej Babiš rozhodnutí Evropské rady přivítal a vystoupil za plnou deeskalaci konfliktu.

„Jsem rád, že jsme se postavili za Řecko a Kypr, jejich situace není vůbec jednoduchá. Naší prioritou je jednoznačně deeskalace a konstruktivní dialog, které povedou k nalezení dlouhodobého a udržitelného řešení,” prohlásil český premiér.

Evropská unie a napětí ve východním Středomoří

Představitelé členských států v Evropské radě zdůraznili, že stabilní a bezpečnostní prostředí ve východním Středomoří je jednou z klíčových strategických priorit Evropské unie. Shodli se rovněž i na tom, že má být respektována jak suverenita, tak i svrchovaná práva členů EU, a to včetně Řecka a Kypru. V souvislosti s tím Evropská rada vyzvala Turecko, aby se v budoucnu zdrželo neoprávněných kroků, které porušují mezinárodní právo a kyperskou suverenitu.

„Evropská rada zdůrazňuje, že k vymezení kontinentálního šelfu a výlučné ekonomické zóny je třeba přistupovat na základě dialogu a jednání v dobré víře, v plném souladu s mezinárodním právem, a vybízí Turecko, aby akceptovalo kyperskou výzvu k dialogu, jehož cílem má být vyřešení veškerých

námořních sporů mezi oběma zeměmi,“ uvádí se v závěru Evropské rady o vnějších vztazích z 1. října.

Po jednání bylo rovněž vyhlášeno zahájení politického programu EU-Turecko, jehož součástí bude například modernizace celní unie, odstraňování bariér pro vzájemný obchod a spolupráce v otázkách týkajících se migrace. Uvádí se, že tento program bude zahájen pouze v případě, že se Turecko bude zdržovat jakýchkoliv protiprávních či jednostranných kroků namířených proti Kypru a Řecku.