V září britští a američtí vědci oznámili, že objevili v atmosféře Venuše fosfin, který by mohl mít biologický původ. Generují ho mikroorganismy, které k dýchání neužívají kyslík.

Výkonný ředitel pro perspektivní programy a vědu Roskosmosu Alexandr Blošenko však prohlásil, že se biomarkéry v atmosféře Venuše nemohou považovat za objektivní důkaz existence života, a že hodnověrné údaje mohou být získány jen při kontaktním výzkumu planety.

„V současné době se hodnotí možnost „rychlé“ dodatečné atmosférické cílové výpravy v roce 2027 pro výzkum zdroje fosfinů,“ uvádí se v prezentaci, kterou předvedl představitel Vědecko-výrobního sdružení Lavočkina v rámci Dnů kosmické vědy v Ústavu vesmírných výzkumů RAV.

Ve Vědecko-výrobním sdružení Lavočkina oznámili, že ruský program výzkumu Venuše předpokládá zatím tři mise. První – Veněra-D, má startovat v listopadu roku 2029 a jejím úkolem je prozkoumat povrch, atmosféru, vnitřní složení a okolní plazmu Venuše.

Druhá mise, která je naplánována na červen roku 2031, má pokračovat ve výzkumu atmosféry této planety, a třetí, v červnu roku 2034, má dopravit z Venuše na Zem vzorky atmosféry, aerosolů a možná i hornin.

V září roku 2020 se Roskosmos rozhodl zrealizovat misi Veněra-D jakožto národní, a nikoli společnou s USA.