„Před 82 lety byla podepsána mnichovská dohoda o postoupení pohraničních území Československa Německu. Rozhodovalo se tehdy ,o nás bez nás´. Jsem rád, že poučeni touto bolavou historií jsme dnes členy EU i NATO a plně se podílíme na jejich rozhodování. Jako rovní s rovnými,“ uvedl Petříček na svém účtu na Twitteru.

Podle Čulíka Petříček ví, že Česko je členem EU ze závažných bezpečnostních důvodů. Všiml si i „tradičního českého pocitu oběti“ - „všichni jsou na nás zlí, všichni nás zradili, naši výjimečnost nechápou“, ale taková rétorika se mu nezdá zcela upřímná.

„Bylo opravdu rozumné, že na Versailleské konferenci po ukončení první světové války Masaryk a Beneš západním spojencům, na jejichž podpoře záviselo přežití nového československého státu, lhali o počtu německy mluvících občanů žijících na území nově navrhovaného státu a uměle ho snižovali?“

ptá se bohemista Čulík, v komentářích však uživatelé poukázali na to, že se Pařížské mírové konference ze strany Československa účastnil nikoliv Masaryk, ale předseda vlády Karel Kramář.

Podle Čulíka bylo Masarykovo Československo v té době nejdemokratičtější zemí, „přesto v něm hráli absolutní prim Češi, na úkor Němců, Slováků i dalších národností“.

„Není možné zauvažovat nad tím, že kdyby se tolik Němcům nedávalo najevo, že si v pražské politice ani neškrtnou, nedali by se v takovém počtu po roce 1933 na stranu

Hitlera?“ uzavřel celou věc publicista.

Mnichovská dohoda

Představitelé evropských mocností – premiér Velké Británie Neville Chamberlain, předseda francouzské vlády Édouard Daladier, italský diktátor Benito Mussolini a německý vůdce Adolf Hitler – podepsali mnichovskou dohodu 29. září 1938.

Dohoda vznikla bez účasti československých zástupců, ale odsouhlasila postoupení části československého území Německu. Z počátku byla vydávána za akt zajišťující Evropě mír, ve skutečnosti však znamenala faktický počátek 2.světové války.

Tajné dokumenty mnichovské zrady, kvůli níž před osmdesáti lety Československo přišlo o Sudety, byly v roce 2018 vystaveny k vidění v Moskvě. Ruský státní archiv uspořádal výstavu Mnichov 38: Na prahu katastrofy věnovanou tragickému okamžiku v českých, ale i evropských dějinách. Okamžiku, který přivedl svět k druhé velké válce, ač tehdejší západní politici byli přesvědčeni o opaku.