„Například odstoupení Běloruska od společných programů a projektů a také revizi úrovně a modality diplomatického zastupitelství až na rozhodnutí o účelnosti zachování diplomatických vztahů,“ podotkli na ministerstvu zahraničí.

Minsk vyzval EU ke zdvojnásobení společných úsilí v boji proti nelegální migraci, mezinárodní zločinnosti, terorismu a pandemii koronaviru. „Místo vytváření další vízové překážky vyzýváme Evropskou unii, aby otevřela hranice pro všechny Bělorusy, a nejen pro ty, které jste separovali,“ dodali na ministerstvu.

Bělorusko tvrdí, že sankce zavedené EU se dotknou obyčejných občanů, „jejich bezpečnosti, blahobytu a hospodářství“.

Předáci členských států EU zkoordinovali zavedení sankcí proti běloruským oficiálním osobám, které se podílely podle názoru EU na falzifikování voleb a na porušování lidských práv. Prezident Alexandr Lukašenko se na sankční seznam nedostal. Minsk prohlásil, že zavádí odvetný sankční seznam.

Protesty v Bělorusku

Masové protestní akce opozice začaly po celém Bělorusku 9. srpna po prezidentských volbách, ve kterých po šesté zvítězil Alexandr Lukašenko, podle dat Ústřední volební komise získal 80,1 % hlasů.

V prvních dnech byly protesty potlačovány policií, která nasadila slzný plyn, vodní děla, zábleskové granáty a gumové projektily. Podle úředních zpráv bylo v prvních dnech protestů zadrženo přes 6,7 tisíce lidí. Ministerstvo vnitra Běloruska sdělilo, že během nepokojů byly zraněny stovky lidí, z toho přes 130 příslušníků pořádkových orgánů. Vláda potvrdila smrt třech účastníků protestů.

Protestní akce pokračují dodnes, největší se konají ve dnech volna. Probíhají rovněž akce Lukašenkových stoupenců, jehož inaugurace se konala 23. září.