„Arménie se nadále drží mírového urovnání konfliktu v Náhorním Karabachu. Budeme i nadále rezolutně odolávat agresi proti Arcachu a zároveň budeme připraveni spolupracovat se spolupředsedy minské skupiny OBSE na obnovení režimu příměří zavedeného v letech 1994-1995,” uvádí se v prohlášení na webových stránkách ministerstva zahraničí.

Ministerstvo zahraničí uvedlo, že Jerevan důsledně odmítá a odsuzuje použití síly nebo její hrozbu, jakož i zapojení Turecka do nepřátelských akcí proti Arménii a Náhorního Karabachu.

„Sjednocené agresivní akce Ázerbájdžánu a Turecka a zapojení zahraničních teroristů podkopávají regionální bezpečnost a mír, což výrazně zvyšuje hrozbu rozsáhlé války. Agrese proti Arcachu by měla být neprodleně ukončena,“

uvádí se v prohlášení.

Naznačuje se také, že Jerevan vítá odsouzení prezidenty Ruské federace, Spojených států a Francie, Vladimira Putina, Donalda Trumpa a Emmanuela Macrona použití síly v zóně Náhorně-karabašského konfliktu.

Mluvčí rezortu zahraničí Anna Naghdaljan Sputniku sdělila, že Jerevan zatím nevidí důvod hovořit o mírovém procesu v Náhorním Karabachu v době, kdy Arménie čelí rozsáhlé agresi předem plánované Ázerbájdžánem.

„Nemá smysl hovořit o mírovém procesu, když čelíme plánované rozsáhlé agresi Ázerbájdžánu proti Arménii a Arcachu. V současnosti je prioritou ukončit nepřátelství a obnovit příměří zavedené v letech 1994-1995 na základě trojstranné dohody mezi Náhorním Karabachem, Arménií a Ázerbájdžánem, která byla trvalá,“ uvedla.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dříve uvedl, že na setkání Vladimira Putina a stálých členů Rady bezpečnosti Ruské federace si jeho účastníci všimli „extrémního nebezpečí“ v Náhorním Karabachu „spojeného s přesunem militantů ze Sýrie a Libye“.

Vedoucí představitelé Ruska, Spojených států a Francie – spolupředsedajících zemí minské skupiny OBSE – dříve požadovali okamžité ukončení nepřátelských akcí v Náhorním Karabachu. Prezidenti vyjádřili soustrast rodinám zabitých a zraněných a vyzvali Jerevan a Baku, aby se zavázaly k obnovení jednání bez podmínek.

Konflikt v Náhorním Karabachu

Ministerstvo obrany Ázerbájdžánu 27. září prohlásilo, že Ozbrojené síly Arménie ostřelovaly obce na linii dotyku v Náhorním Karabachu a že došlo k obětem na životech mezi civilisty a vojáky. Podle prohlášení Ministerstva obrany Arménie byl Náhorní Karabach „vystaven leteckým a raketovým útokům“. V Jerevanu prohlásili, že Baku „zahájil ofenzívu“ v karabašském směru. V neuznané Republice Arcach oznámili, že byly z děl ostřelovány obce v Náhorním Karabachu, mj. i metropole Stěpanakert. Úřady místní obyvatele vyzvaly, aby se ukryli, a později v Náhorním Karabachu vyhlásily stanné právo a mobilizaci.

Stanné právo a všeobecnou mobilizaci vyhlásila také Arménie. Bývalý náměstek ministra spravedlnosti Arménie a bývalý ombudsman Náhorního Karabachu Ruben Melikjan v rozhovoru pro Sputnik prohlásil, že všeobecná mobilizace byla v Arménii vyhlášena poprvé. Prezident Ázerbájdžánu schválil vyhlášení stanného práva v řadě měst a regionů země, a zákaz vycházení v zemi, vyhlásil také částečnou mobilizaci.