„Tito ozbrojenci byli identifikováni, pocházejí ze skupiny džihádistů, která působí v okolí Aleppa,“ prohlásil francouzský prezident. Podle jeho slov se chystá přesun dalšího kontingentu o stejném počtu.

Jak dříve prohlásil Macron, Francie disponuje informacemi o tom, že ozbrojenci ze Sýrie zamířili do Náhorního Karabachu, aby se zúčastnili bojových akcí.

Syrští žoldáci v karabašském konfliktu

Arménský premiér Nikol Pašinjan se v průběhu telefonického rozhovoru s poradcem prezidenta USA pro národní bezpečnost Robertem O’Brienem také dotkl tématu syrských žoldáků v karabašském konfliktu.

„V průběhu rozhovoru Pašinjan promluvil o zapojení Turecka do bojových akcí a o rozmístění Tureckem syrských žoldáků a teroristů v Ázerbájdžánu. Premiér zdůraznil nutnost vyhoštění žoldáků a teroristů z regionu, bez čehož nebude možné zastavení palby,“ uvádí se na webu arménské vlády.

Podle informací arménské vlády O’Brien vyjádřil hluboké znepokojení americké strany situací na jižním Kavkazu a potvrdil zainteresovanost USA na co nejrychlejším zastavení palby a nastolení stability a také ochotu být užitečnými Arménii a celému regionu.

„O’Brien zdůraznil, že konflikt nemá vojenské řešení, a potvrdil pozici, kterou vyjádřil prezident USA ve společném prohlášení s prezidenty Putinem a Macronem,“ uvádí se ve zprávě.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dříve prohlásil, že na poradě Vladimira Putina se stálými členy Bezpečnostní rady RF její účastníci vytyčili „mimořádné nebezpečí spojené s přesunem ozbrojenců ze Sýrie a Libye do Náhorního Karabachu“.

Ministerstvo zahraničí Ázerbájdžánu vyvrací zprávy o přesunu do této země žoldáků ze Sýrie a tvrdí, že se proti Baku provádí informační kampaň.

Vedoucí představitelé Ruska, USA a Francie, zemí spolupředsedajících minské skupině OBSE, již dříve vyzvali k neodkladnému zastavení bojových akcí v Náhorním Karabachu. Prezidenti Vladimir Putin, Donald Trump a Emmanuel Macron vyjádřili soustrast příbuzných mrtvých a zraněných a vyzvali Jerevan a Baku, aby se zavázaly obnovit jednání bez předběžných podmínek.

Konflikt v Náhorním Karabachu

Ministerstvo obrany Ázerbájdžánu 27. září prohlásilo, že Ozbrojené síly Arménie ostřelovaly obce na linii dotyku v Karabachu a že došlo k obětem na životech mezi civilisty a vojáky. Podle prohlášení Ministerstva obrany Arménie byl Náhorní Karabach „vystaven leteckým a raketovým útokům“. V Jerevanu prohlásili, že Baku „zahájil ofenzívu“ v karabašském směru. V neuznané Republice Arcach oznámili, že byly z děl byly ostřelovány obce v Náhorním Karabachu, mj. i metropole Stěpanakert. Úřady místní obyvatele vyzvaly, aby se ukryli, a později v Náhorním Karabachu vyhlásily stanné právo a mobilizaci.

Stanné právo a všeobecnou mobilizaci vyhlásila také Arménie. Bývalý náměstek ministra spravedlnosti Arménie a bývalý ombudsman Náhorního Karabachu Ruben Melikjan v rozhovoru pro Sputnik prohlásil, že všeobecná mobilizace byla v Arménii vyhlášena poprvé. Prezident Ázerbájdžánu schválil vyhlášení stanného práva v řadě měst a regionů země, a zákaz vycházení v zemi, vyhlásil také částečnou mobilizaci.