Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie by podle jeho slov neměli spojovat reakci na vývoj v Bělorusku s postihy vůči Turecku, které požaduje Kypr. Kyperský prezident, jehož země jako jediná blokuje sankce vůči běloruským představitelům, dal najevo, že na summitu nebude ze své pozice ustupovat.

Evropská unie připravila seznam, na němž se nacházejí čtyři desítky běloruských činitelů odpovědných za údajné volební manipulace a potlačování běloruských protestů. Unie usiluje o zamrazení jejich majetku a zákaz vstupu na území unie. Alexandr Lukašenko zatím na tomto seznamu není.

„Ty sankce by měly být uvaleny právě na něj, protože on je tím, kdo dělá násilí na Bělorusech,“ uvedl pro žurnalisty Andrej Babiš. Podle některých států by ovšem umístění Lukašenka na seznam ztížilo jednání s Minskem, a tak jeho přidání na seznam zatím blokují.

Prezident Kypru se podle zdrojů agentury Reuters den před summitem sešel s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem a ujistil ho o tom, že trvá na podpoře sankcí vůči Turecku výměnou za souhlas se sankcemi vůči Bělorusku.

Kypr spolu s několika dalšími zeměmi navrhuje zavést sankce vůči lidem a společnostem, které jsou odpovědné za průzkumnou tureckou těžbu poblíž kyperských břehů. To ovšem s nelibostí vidí Německo, které nechce zhoršovat vztahy s členskou zemí NATO, s níž má dohodu o zadržování migrantů směřujících do Evropy.

„Konflikt Kypru s Tureckem bychom měli řešit odděleně... Obávám se, že sankce by nebyly dobré řešení,“ uvedl český předseda vlády.

Evropská unie běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka neuznává za legitimního prezidenta kvůli údajně zmanipulovaným volbám. Podle návrhu závěrů summitu by se mohli čelní představitelé států a vlád shodnout na odsouzení vývoje v Bělorusku a vyzvat k ukončení násilí. Ovšem, bez podpory kyperského prezidenta nebudou sankce vůči Bělorusku schváleny.

Protesty v Bělorusku

Masové protestní akce opozice začaly po celém Bělorusku 9. srpna po prezidentských volbách, ve kterých po šesté zvítězil Alexandr Lukašenko, podle dat Ústřední volební komise získal 80,1 % hlasů.

V prvních dnech byly protesty potlačovány policií, která nasadila slzný plyn, vodní děla, zábleskové granáty a gumové projektily. Podle úředních zpráv bylo v prvních dnech protestů zadrženo přes 6,7 tisíce lidí. Ministerstvo vnitra Běloruska sdělilo, že během nepokojů byly zraněny stovky lidí, z toho přes 130 příslušníků pořádkových orgánů. Vláda potvrdila smrt třech účastníků protestů.

Protestní akce pokračují dodnes, největší se konají ve dnech volna. Probíhají rovněž akce Lukašenkových stoupenců, jehož inaugurace se konala 23. září.