„Prezident Ruské federace Vladimir Putin, prezident Spojených států amerických Donald Trump a prezident Francouzské republiky Emmanuel Macron jako zástupci spolupředsednických zemí Minské skupiny OBSE odsuzují tím nejsilnějším způsobem eskalaci násilí na styčné linii v oblasti konfliktu v Náhorním Karabachu,“ stojí v prohlášení.

Všichni vyjádřili lítost nad oběťmi konfliktu a vyjádřili také soustrast rodinám zabitých a zraněných.

„Vyzýváme k okamžitému zastavení nepřátelských akcí mezi ozbrojenými silami zúčastněných stran. Rovněž vyzýváme vůdce Arménie a Ázerbájdžánu, aby na sebe okamžitě převzali odpovědnost v dobré víře a obnovili jednání bez předběžných podmínek o podstatě usmíření za pomoci spolupředsedů Minské skupiny OBSE,“ uvádí se.

O tom, že se připravuje dané prohlášení, hovořil ruský lídr již dříve na setkání se stálými členy Rady bezpečnosti.

Situace v Karabachu

Situace na styčné linii v Náhorním Karabachu se v neděli 27. září ráno vyhrotila. Neuznaná republika uvedla, že ázerbájdžánská armáda zahájila střelbu směrem na její území, včetně hlavního města Stěpanakert. Došlo k obětem na životech mezi civilním obyvatelstvem.

Baku a Jerevan se vzájemně obviňují ze zhoršení situace. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany tvrdí, že arménská strana zahájila ostřelování a ázerbájdžánské síly provádějí protiofenzivní operaci.

Arménská armáda tvrdí, že Karabach byl vystaven leteckým a raketovým útokům ze strany Ázerbájdžánu. Arménské úřady zavedly v zemi stanné právo a vyhlásily všeobecnou mobilizaci. Totéž učinilo vedení neuznaného Náhorního Karabachu.

Některé státy, včetně RF a Francie, vyzvaly strany ke zdrženlivosti. Turecko prohlásilo, že poskytne Ázerbájdžánu jakoukoli podporu kvůli dalšímu vyhrocení situace v Náhorním Karabachu.

Konflikt v Karabachu začal v únoru 1988, kdy autonomní oblast Náhorní Karabach oznámila odtržení od Ázerbájdžánské SSR. V důsledku ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci Minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy - Ruskem, USA a Francií.