„Mluvili o vývoji situace v zóně konfliktu v Náhorním Karabachu. Ruská strana vyjádřila vážné znepokojení nad pokračujícími nepřátelskými akcemi velkého rozsahu. Byla vyřčena výzva k okamžitému zastavení palby a deeskalaci napětí, stejně jako k prevenci provokativní a militantní rétoriky. Zdůrazněna byla potřeba brzkého návratu stran k jednacímu stolu,“ uvádí se ve zprávě ruského ministerstva.

„Sergej Lavrov zdůraznil, že Rusko bude i nadále ve svých národních kapacitách i ve spolupráci s dalšími spolupředsedy Minské skupiny OBSE usilovat o zprostředkování s cílem vytvořit podmínky pro urovnání konfliktu v Náhorním Karabachu politickými a diplomatickými prostředky. Byla potvrzena připravenost poskytnout moskevskou platformu pro organizaci příslušných kontaktů, včetně pořádání pravidelného setkání vedoucích zahraničních agentur Ázerbájdžánu, Arménie a Ruska,“ poznamenala ruská diplomacie.

Situace na styčné linii v Náhorním Karabachu se v neděli 27. září ráno vyhrotila. Neuznaná republika uvedla, že ázerbájdžánská armáda zahájila střelbu směrem na její území, včetně hlavního města Stěpanakert. Došlo k obětem na životech mezi civilním obyvatelstvem.

Baku a Jerevan se vzájemně obviňují ze zhoršení situace. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany tvrdí, že arménská strana zahájila ostřelování a ázerbájdžánské síly provádějí protiofenzivní operaci.

Arménská armáda tvrdí, že Karabach byl vystaven leteckým a raketovým útokům ze strany Ázerbájdžánu. Arménské úřady zavedly v zemi stanné právo a vyhlásily všeobecnou mobilizaci. Totéž učinilo vedení neuznaného Náhorního Karabachu.

Konflikt v Karabachu začal v únoru 1988, kdy autonomní oblast Náhorní Karabach oznámila odtržení od Ázerbájdžánské SSR. V důsledku ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci Minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy - Ruskem, USA a Francií.