„Máme jednu podmínku - bezpodmínečné stažení arménských ozbrojených sil z okupovaných území. Pokud arménská vláda tuto podmínku splní, boje se zastaví, nastane mír,“ uvedl prezident během setkání s raněnými vojáky v Ústřední klinické nemocnici v Baku.

Podle Alijeva platí, že pokud obyvatelé Arménie chtějí žít v mírových podmínkách, musí vedení země „postavit před soud“.

„Jsem si jist, že arménský lid bude mým slovům správně rozumět, budou je správně vnímat,“ řekl Alijev. „Ázerbájdžán je nadnárodní země, zde žije mnoho lidí v míru a prosperitě… Na území Ázerbájdžánu žijí tisíce Arménů, nikdo jim neřekne špatné slovo. Jsou to naši občané,“ zdůraznil.

Podle prezidenta utrpělo Baku v důsledku „nelítostných bojů“ v Karabachu ztráty, ale „je to oprávněná věc“. Dodal, že mezinárodní právo je na straně Ázerbájdžánu.

„Obnovujeme historickou spravedlnost. Karabach je původním územím Ázerbájdžánu. Stačí se podívat na historii. Chceme obnovit naši územní celistvost, děláme a uděláme to,“ uzavřel prezident.

Alijev také uvedl, že rozhovory o Karabachu, ve které se v Baku doufalo, nepřinesly výsledky, podle hlavy republiky „jsou nyní výzvy k dialogu nesmyslné“.

Vyostření konfliktu

Situace na styčné linii v Náhorním Karabachu se v neděli 27. září ráno vyhrotila. Neuznaná republika uvedla, že ázerbájdžánská armáda zahájila střelbu směrem na její území, včetně hlavního města Stěpanakert. Došlo k obětem na životech mezi civilním obyvatelstvem.

Baku a Jerevan se vzájemně obviňují ze zhoršení situace. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany tvrdí, že arménská strana zahájila ostřelování a ázerbájdžánské síly provádějí protiofenzivní operaci.

Arménská armáda tvrdí, že Karabach byl vystaven leteckým a raketovým útokům ze strany Ázerbájdžánu. Arménské úřady zavedly v zemi stanné právo a vyhlásily všeobecnou mobilizaci. Totéž učinilo vedení neuznaného Náhorního Karabachu.

Konflikt v Karabachu začal v únoru 1988, kdy autonomní oblast Náhorní Karabach oznámila odtržení od Ázerbájdžánské SSR. V důsledku ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci Minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy - Ruskem, USA a Francií.