„Včera během bojů na území Šušakendu v Chodžalinském rajónu byl deaktivován protiletadlový raketový systém nepřítele S-300,“ píše se ve zprávě.

Ministerstvo dříve uvedlo, že arménský S-300, který pokrýval vzdušný prostor Jerevanu, z bojové služby vyřadili a přepravili k Náhornímu Karabachu.

Dnes také tisková mluvčí arménského ministerstva obrany Šušan Stěpaňanová uvedla, že nad Stěpanakertem byly v noci sestřeleny dva drony ázerbájdžánských ozbrojených sil.

Včera informovalo také Ministerstvo obrany Arménie, že turecká stíhačka F-16 sestřelila Su-25 Vzdušných sil Arménie. K incidentu došlo ve vzdušném prostoru Arménie, pilot arménského letounu zemřel.

Podle předběžných údajů byl útok proveden z ázerbájdžánského vzdušného prostoru. Tiskový mluvčí tureckého prezidenta informace o sestřelení arménského letounu vyvrátil, psala agentura Bloomberg.

Arménské ministerstvo uvedlo, že turecká F-16 vzlétla z ázerbájdžásnkého letiště Gandža a útočila na obce a jednotky arménských ozbrojených sil nedaleko Vardenisu. Mluvčí uvedla, že turecký letoun se vzdálil 60 kilometrů do vnitrozemí Ázerbájdžánu.

Vyostření konfliktu

Situace na styčné linii v Náhorním Karabachu se v neděli 27. září ráno vyhrotila. Neuznaná republika uvedla, že ázerbájdžánská armáda zahájila střelbu směrem na její území, včetně hlavního města Stěpanakert. Došlo k obětem na životech mezi civilním obyvatelstvem.

Baku a Jerevan se vzájemně obviňují ze zhoršení situace. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany tvrdí, že arménská strana zahájila ostřelování a ázerbájdžánské síly provádějí protiofenzivní operaci.

Arménská armáda tvrdí, že Karabach byl vystaven leteckým a raketovým útokům ze strany Ázerbájdžánu. Arménské úřady zavedly v zemi stanné právo a vyhlásily všeobecnou mobilizaci. Totéž učinilo vedení neuznaného Náhorního Karabachu.

Konflikt v Karabachu začal v únoru 1988, kdy autonomní oblast Náhorní Karabach oznámila odtržení od Ázerbájdžánské SSR. V důsledku ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci Minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy - Ruskem, USA a Francií.