Arménské ministerstvo obrany uvádí, že ve vzdušném prostoru země turecký stíhací letoun F-16 sestřelil Su-25 Vzdušných sil Arménie. Na ministerstvu dodávají, že pilot Su-25 zemřel.

„Při plnění bojového úkolu během protivzdušný a vzdušných bojů víceúčelová stíhačka F-16 tureckého letectva ve vzdušném prostoru Arménie sestřelil Su-25 Vzdušných sil Arménie. Pilot hrdinně zemřel,“ uvádí arménská tisková mluvčí ministerstva obrany Shushan Stepanjan.

Podle předběžných údajů byl útok proveden z ázerbájdžánského vzdušného prostoru. Tiskový mluvčí tureckého prezidenta informace o sestřelení arménského letounu vyvrátil, uvádí agentura Bloomberg.

Arménské ministerstvo uvádí, že turecká F-16 vzlétla z ázerbájdžásnkého letiště Gandža a útočil na obce a jednotky arménských ozbrojených sil nedaleko Vardenisu. Mluvčí uvedla, že turecký letoun se vzdálil 60 kilometrů do vnitrozemí Ázerbajdžánu.

Svazek Arménie a Náhorního Karabachu

Arménie uvažuje o možnosti uzavření vojensko-politického svazku s Náhorním Karabachem. Oznámila to na své stránce na Facebooku vedoucí vládnoucí parlamentní frakce Lilit Makuncová.

„Za vzniklé situace se aktivně projednávají naše možná opatření, mj. uzavření vojensko-politického svazku s Arcachem (neuznaná Republika Arcach),“ zdůraznila.

Ministerstvo obrany Ázerbájdžánu ze své strany oznámilo, že v Náhorním Karabachu pokračují střety mezi ázerbájdžánskými a arménskými vojáky.

„Arménská strana podnikla protiútoky ve Füzuli-džabralském a Aghdara-tartarském směru fronty, aby dobyla zpět ztracené pozice, ázerbájdžánská armáda však těmto pokusům okamžitě zabránila,“ citují zprávu rezortu ruská média.

Výhružky Arménie

Ministerstvo obrany Arménie může být nuceno použít během eskalace konfliktu v Náhorním Karabachu dalekonosné zbraně. Informovala o tom tisková mluvčí arménského ministerstva obrany Šušan Stěpaňanová.

„Ministerstvo obrany varuje, že arménské ozbrojené síly jsou nuceny použít dalekonosné zbraně na zničení živé síly, movitého a nemovitého majetku, vojenské techniky na velkých prostranstvích,“ uvedla.

Podle ní je to kvůli tomu, že ázerbájdžánské jednotky používají těžké plamenomety a dělostřelecké systémy. Dodala, že tento fakt mění logiku a rozsah nepřátelských akcí a dochází k posunování na novou úroveň.

V této souvislosti zmiňme, že Jerevan obvinil Baku z útoku na civilní obyvatelstvo v arménském Vardenisu. Ozbrojené síly Ázerbájdžánu zaútočily v arménském Vardenisu nejen na armádní jednotky, ale i na civilní obyvatelstvo, prohlásil v úterý na briefingu zástupce Ministerstva obrany Arménie Artsrun Hovhannisjan.

Vyostření konfliktu

Situace na styčné linii v Náhorním Karabachu se v neděli 27. září ráno vyhrotila. Neuznaná republika uvedla, že ázerbájdžánská armáda zahájila střelbu směrem na její území, včetně hlavního města Stěpanakert. Došlo k obětem na životech mezi civilním obyvatelstvem.

Baku a Jerevan se vzájemně obviňují ze zhoršení situace. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany tvrdí, že arménská strana zahájila ostřelování a ázerbájdžánské síly provádějí protiofenzivní operaci.

Arménská armáda tvrdí, že Karabach byl vystaven leteckým a raketovým útokům ze strany Ázerbájdžánu. Arménské úřady zavedly v zemi stanné právo a vyhlásily všeobecnou mobilizaci. Totéž učinilo vedení neuznaného Náhorního Karabachu.

Konflikt v Karabachu začal v únoru 1988, kdy autonomní oblast Náhorní Karabach oznámila odtržení od Ázerbájdžánské SSR. V důsledku ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci Minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy - Ruskem, USA a Francií.