„Státní duma vyhlašuje nutnost okamžitého zastavení konfliktu, aby nedošlo k eskalaci konfrontace v regionu a k nemožnosti mírového vyřešení situace. Poslanci Státní dumy také vyzývají strany, aby se vrátily co nejdříve k procesu vyjednávání, a jsou připraveni poskytnout zprostředkovatelskou pomoc při stabilizaci situace,“ píše se v prohlášení.

Kromě toho poslanci ve svém prohlášení vyjadřují vážné znepokojení nad prudkým zhoršením situace v zóně karabašského konfliktu, což vedlo k mnoha lidským obětem a důrazně odsuzují použití síly.

Toto prohlášení Státní dumy bude zasláno prezidentovi Ruské federace, ruské vládě, parlamentům Ázerbájdžánu a Arménie, spolupředsedům Minské skupiny OBSE, Meziparlamentní unii a dalším institucím.

Včera se k situaci vyjádřili také v Kremlu. Podle prezidentského mluvčího Dmitrije Peskova je nutné přesunout proces problému na politicko-diplomatickou cestu. Podle jeho slov také není čas na to, aby se zjišťovalo, kdo má pravdu a kdo je vinen. Nutné je dle jeho slov zastavení bojových akcí.

Situace v oblasti

Situace na styčné linii v Náhorním Karabachu se v neděli 27. září ráno vyhrotila. Neuznaná republika uvedla, že ázerbájdžánská armáda zahájila střelbu směrem na její území, včetně hlavního města Stěpanakert. Došlo k obětem na životech mezi civilním obyvatelstvem.

Baku a Jerevan se vzájemně obviňují ze zhoršení situace. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany tvrdí, že arménská strana zahájila ostřelování a ázerbájdžánské síly provádějí protiofenzivní operaci.

Arménská armáda tvrdí, že Karabach byl vystaven leteckým a raketovým útokům ze strany Ázerbájdžánu. Arménské úřady zavedly v zemi stanné právo a vyhlásily všeobecnou mobilizaci. Totéž učinilo vedení neuznaného Náhorního Karabachu.

Konflikt v Karabachu začal v únoru 1988, kdy autonomní oblast Náhorní Karabach oznámila odtržení od Ázerbájdžánské SSR. V důsledku ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci Minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy - Ruskem, USA a Francií.