„Přišel čas, aby Arménie skončila s okupací, je čas platit účty. Jinak bude Arménie i nadále (konat, pozn. red.) svévolně. Musí opustit okupované území. Všichni vědí, že jsou to území Ázerbájdžánu,“ uvedl Erdogan v Istanbulu.

Vysílání probíhalo na Twitteru tureckého prezidenta. Kromě toho obvinil Minskou skupinu OBSE z toho, že není schopná vyřešit karabašský problém.

​„Za 30 let nevyřešili tuto otázku. A udělali všechno, aby se neřešila. Teď nás učí a někdy i vyhrožují. Ptají se: jsou tam (v Karabachu, pozn. red.) turečtí vojáci? Dodává Turecko zbraně? Ti, kteří se na to ptají, sami na sever Sýrie odeslali tisíce nákladních vozidel se zbraněmi,“ uvedl Erdogan a měl na mysli podporu ze strany Spojených států amerických směrem ke kurdským silám, které Turci považují za teororistickou organizaci.

Reakce Kremlu

Dnes situaci okomentovali také v Kremlu. Podle prezidentského mluvčího Dmitrije Peskova je nutné přesunout proces problému na politicko-diplomatickou cestu.

„Situaci nadále velmi pečlivě sledujeme. Myslíme si, že bojové akce by měly být okamžitě zastaveny a proces řešení konfliktu jako takového, stejně tak i důsledky současného vyostření, by měly přejít na politicko-diplomatickou cestu,“ uvedl.

Podle jeho slov také není čas na to, aby se zjišťovalo, kdo má pravdu a kdo je vinen. Nutné je dle jeho slov zastavení bojových akcí.

Vyostření situace

Situace na styčné linii v Náhorním Karabachu se v neděli 27. září ráno vyhrotila. Neuznaná republika uvedla, že ázerbájdžánská armáda zahájila střelbu směrem na její území, včetně hlavního města Stěpanakert. Došlo k obětem na životech mezi civilním obyvatelstvem.

Baku a Jerevan se vzájemně obviňují ze zhoršení situace. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany tvrdí, že arménská strana zahájila ostřelování a ázerbájdžánské síly provádějí protiofenzivní operaci.

Arménská armáda tvrdí, že Karabach byl vystaven leteckým a raketovým útokům ze strany Ázerbájdžánu. Arménské úřady zavedly v zemi stanné právo a vyhlásily všeobecnou mobilizaci. Totéž učinilo vedení neuznaného Náhorního Karabachu.

Konflikt v Karabachu začal v únoru 1988, kdy autonomní oblast Náhorní Karabach oznámila odtržení od Ázerbájdžánské SSR. V důsledku ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci Minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy - Ruskem, USA a Francií.