„Situaci nadále velmi pečlivě sledujeme. Myslíme si, že bojové akce by měly být okamžitě zastaveny a proces řešení konfliktu jako takového, stejně tak i důsledky současného vyostření by měly přejít na politicko-diplomatickou cestu,“ uvedl.

Dále poznamenal, že situace na styčné linii v oblasti Náhorního Karabachu je „důvodem vážného znepokojení Moskvy a dalších zemí“.

„Od prvních hodin po vyostření této situace byl ministr zahraničí Lavrov v kontaktu s oběma kolegy z Jerevanu a Baku. Kromě toho hovořil včera Putin z iniciativy arménské strany s arménským premiérem,“ dodal.

V Kremlu věří, že není čas zjišťovat, kdo má pravdu a kdo nese vinu za eskalaci konfliktu v Náhorním Karabachu. Důležité je zastavit bojové akce, uvedl Peskov.

„Rusko je spolupředseda Minské skupiny OBSE a samozřejmě hraje roli takového připraveného prostředníka v urovnání. Taková připravenost byla zdůrazňována na různých úrovních, byl na ni dáván akcent. Nyní je velmi důležité především zastavit bojové akce a nezjišťovat, kdo má pravdu a kdo nese vinu. Rusko vždy zaujímalo vyváženou pozici. A právě tato pozice dává Rusku možnost využít svůj vliv a tradiční dobré vztahy s oběma zeměmi, jak s Arménií, tak Ázerbájdžánem, k vyřešení tohoto konfliktu,“ uvedl Peskov, když odpovídal novinářům na otázku, zda v Kremlu ví, kdo byl iniciátorem

zhoršení situace v Náhorním Karabachu a kdo byl do toho zainteresován.

Zhoršení situace

Situace na styčné linii v Náhorním Karabachu se v neděli 27. září ráno vyhrotila. Neuznaná republika uvedla, že ázerbájdžánská armáda zahájila střelbu směrem na její území, včetně hlavního města Stěpanakert. Došlo k obětem na životech mezi civilním obyvatelstvem.

Baku a Jerevan se vzájemně obviňují ze zhoršení situace. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany tvrdí, že arménská strana zahájila ostřelování a ázerbájdžánské síly provádějí protiofenzivní operaci.

Arménská armáda tvrdí, že Karabach byl vystaven leteckým a raketovým útokům ze strany Ázerbájdžánu. Arménské úřady zavedly v zemi stanné právo a vyhlásily všeobecnou mobilizaci. Totéž učinilo vedení neuznané republiky Náhorní Karabach.

Konflikt v Karabachu začal v únoru 1988, kdy autonomní oblast Náhorní Karabach oznámila odtržení od Ázerbájdžánské SSR. V důsledku ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci Minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy - Ruskem, USA a Francií.